Když se Vítková po závodě potkala se šéftrenérem Ondřejem Rybářem, pochválil ji: „Zvládla jsi to dobře.“
„Ale pořádně jsem vytuhla.“
„Na tom stavu?“
„Jo, úplně jsem se začala klepat.“
Vzápětí se zasmála: „Musela jsem být něčím zajímavá, když jsem tam předtím po ležkách tak kroužila.“
Do stíhačky vyrážela ze 30. místa ve sprintu, nabuzená úspěchem v sobotní štafetě a hned na prvním kole se už tradičně parádním během posunula na 23. místo. Její vzlet pořadím však zabrzdily dvě chyby při první ležce. A při té druhé svoji negativní bilanci zkopírovala. Propadla se na samou hranici bodovaných příček.
Fotogalerie |
Potom dorazila k první stojce a před ní na jejím stavu číslo 11 svítily čtyři bílé, zakryté terče a jediný černý. Tak jak zůstaly po předchozí závodnici. Před Vítkovou i za ní soupeřky vesele pálily, ona nemohla.
Tak tohle v životě nezažila.
„Já jo, na IBU Cupu. Ale tehdy mi je sklopili po 20 vteřinách,“ vzpomínala Gabriela Soukalová.
Michal Šlesinger zažil tutéž situaci loni v březnu při finále Světového poháru v Chanty Mansijsku, když bojoval s Němcem Birnbacherem o stupně vítězů.
Pravidla velí: Zvednou ruku, upozornit rozhodčí, čekat na nápravu chyby. „Když začnete na střelnici zmatkovat a manipulovat se zbraní, mohou vás disknout,“ připomněl kouč Zdeněk Vítek. Kdyby Vítková opustila podložku se zásobníkem v komoře, diskvalifikují ji za porušení bezpečnostních pravidel.
Vítek sám kdysi zažil v Oberhofu situaci, kdy mu Rus Rožkov sestřelil část terčů, on na to neupozornil, pokračoval dál se zbylými náboji v zásobníku, za což ho v cíli dle pravidel „vymazali“ z pořadí.
„Už v průběhu léta jsme se s trenérem bavili, co v takové situaci dělat,“ vzpomínala Vítková. „Tak jsem se hned přihlásila a čekala. Začala jsem být trochu nervózní, ale stál tam trenér Rybář a posunkama mě uklidňoval, ať jsem v pohodě.“
Trvalo déle než minutu, než jí rozhodčí ukázali, ať se přesune na vedlejší stav číslo 10. „Bála jsem se, že nic netrefím, protože mi hrozně ztuhly nohy. Úplně jsem se začala třást.“
Ale všech pět terčů zbělalo.
„Před Verčou smekám, že nezazmatkovala a trefila to, což je velké umění. Musíte být velká osobnost, abyste se nenechali rozhodit a udrželi koncentraci na střelbu. Stojíte tam a cítíte bezmoc,“ ocenila ji Soukalová.
Vítková pak pokračovala v závodě mezi biatlonistkami, bojujícími kolem 55. místa, ale od českého servisu brzy uslyšela na trati zprávu: Umažou ti spoustu času.
Rybář mezitím na střelnici hlásil: „Odečtou jí 1:24 minuty.“ Takovou prodlevu, zaviněnou nefunkčními terči, spočítali rozhodčí podle videozáznamu od okamžiku, kdy zvedla ruku do chvíle, kdy se přesunula na druhý stav.
Před cílem stíhačky neměla tušení, kolikátá vlastně je. Na posledních metrech spurtovala. Nikoliv proti závodnicím okolo ní, ale proti času.
„Bojovala o body do svěťáku, každý je dobrý,“ vyzdvihl Rybář. „A dobojovala to. Udělala vše, jak měla.“
Posunula se na konečné 25. místo.
Pro Vítkovou to byl závod dvou poločasů. Po nepovedené první půli byla ta druhá komplikovaná, přesto docela úspěšná. „Kdybych věděla, proč ty chyby na ležce dělám, tak je nedělám,“ ulevila si.
