Pětadvacet žen najednou se po 16. hodině vrhne do souboje na šestnáct kol, tedy na 6400 metrů. Závod s hromadným startem zažije dnes svoji historickou premiéru na mistrovství světa. A to samé vlastně platí pro Nikolu Zdráhalovou. Také pro ni půjde o debut na šampionátu žen.
„Hromaďák mě baví. Není to závod jako každý jiný. Těším se,“ povídá.
Dívka, zocelená kdysi hokejem v dresu pražské Slavie, se loni neztratila ani ve strkanici cyklistického pelotonu na mistrovství světa juniorek v Ponferradě. Pro kontaktní souboje má vlohy, přestože skromně říká: „Táta mě dřív v hokeji nabádal, že bych mohla chodit víc do těla.“
Občas jej tehdy i poslechla. „Jednoho kluka jsem hodila na hrazení tak, že mu vylítly nohy až do plexiskla. Trošku jsem ho potom litovala, ale u hokeje už to tak chodí.“
Ovšem že by takhle odeslala na hrazení třeba mistryni světa Heather Richardsonovou, se kterou už se také v rychlobruslařských hromadných závodech střetla, tak... „To ne, to bych si nedovolila, směje se.
Hokej hrávala v chlapeckých i dívčích týmech, dokonce i s dívčí reprezentací do 18 let, než ji kouč Petr Novák v roce 2011 přesvědčil k „přestupu“ na dlouhé nože. Dnes Zdráhalová rozhodně nelituje. Už v minulé sezoně debutovala ve Světovém poháru žen, i když ten zápřah mnoha závodů na různých kontinentech ji napoprvé docela semlel. „Těžko jsem se tehdy vyrovnávala s časovými posuny, bylo to pro mě všechno nové. Teď už jsem si mnohem víc zvykla.“
A právě v hromadných kláních, ve kterých už loni vybojovala 2. místo v pohárovém seriálu juniorek, se v této sezoně dokázala prosadit i mezi ženami. Při všech dosavadních závodech Světového poháru v této disciplině bodovala, nejprve třikrát na 16. místě a naposledy se dokonce poprvé probila do Top 10, když v Hamaru skončila devátá.
Právě v Hamaru dokázala bodovat i při prémiovém spurtu, jenž přichází na řadu každé čtvrté kolo. Proč by se měla bát velkých jmen?
„Já se tenkrát prostě tak nějak rozhodla, že do toho spurtu půjdu,“ vypráví. „Ani jsem nejdřív nevěděla, že se mi opravdu povedlo bodovat. Až potom jsem slyšela, jak hlásí mé jméno.“
Hned poté na chvíli vodila celé pole soupeřek! Ale proč by ne? „Jsem na to zvyklá z juniorských závodů. Řada žen je zatím rychlejších než já, proto je lepší dávat si na ně zepředu pozor.“
Obléct si na sebe vybavení pro hromadné závody není tak jednoduché jako do klasických závodů. „Mám chránič na paty, na holeně, nákrčák, přilbu, neproříznutelné rukavice,“ vypočítává. Mnohem zkušenější (a rychlobruslařským životem omlácenější) Martina Sáblíková dostala navrch speciální vyztuženou kombinézu. „Bez té se zatím obejdu. Už tak mi zabere docela dost času všechno to na sebe navlíknout,“ říká Zdráhalová.
Hromadné strkanice s sebou často přinášejí karamboly, ten prosincový v Berlíně byl zatím největší. „Tehdy to lehlo těsně za Martinou. A já se tomu pádu vyhybala zezadu,“ vzpomíná Zdráhalová. „Musím zaklepat, že ještě nikdy jsem na ledu neležela.“
Hromadný závod je ovšem také o taktice a umění improvizace.
„Jde v něm o okamžitá rozhodnutí. Těžko dopředu odhadnete, jak se bude vyvíjet. Potřebujete získat aspoň nějaký bod - a pak dojet až do cíle.“
Trenér Petr Novák říká v útrobách heerenveenské haly Martině Sáblíková, třetí ženě pohárového pořadí v této disciplíně: „Mám pro tebe vymyšlenou taktiku, jak vyhraješ.“
„No to jsem teda zvědavá,“ reaguje Sáblíková.
Zato Zdráhalová říká: „Nevím, jak Martina s Petrem, ale já zatím žádnou vlastní taktiku nemám. Já si ji zvolím až při závodě.“
V průběhu sezony se zlepšovala také na klasických distancích. „Až mě překvapilo, že i osobák z vysokohorské dráhy v Calgary jsem si v Čeljabinsku překonala.“
To bylo na trati 500 metrů, na níž dosáhla času 40,97. Trojku letos v Hamaru zajela v B-divizi za 4:20,04. A při vícebojařském evropském mistrovství v Čeljabinsku skončila šestnáctá. Bude tedy víc vytrvalkyní, nebo sprinterkou?
„Zatím nevím. Spíš asi vytrvalkyní jako Martina, na sprinty moc netrénujeme. Ale ani sprint mi nedělá velký problém,“ soudí.
Po soustředění v Inzellu si kouč Novák pochvaloval: „Moc se zlepšila. Očekávám teď od ní velké věci na juniorském světě.“
Zdráhalová se pousměje: „To se čekalo i loni, akorát to pak nějak nedopadlo. Tak uvidíme jak letos ve Varšavě.“ Před rokem obsadila v juniorském čtyřboji 13. místo.
Čeká ji tam příští týden mamutí porce porce šesti startů ve všech disciplínách, včetně družstev a znovu hromadného závodu. „V deníku mám napsáno, že bych tam chtěla být do 10. místa. To se mi snad podaří.“
Ovšem to vše teprve bude. Teď je v Heerenveenu a chystá se tu na souboj s Pechsteinovou, Blondinovou a 22 dalšími soupeřkami v hromadném závodě.