„Zjistil jsem, že umí hrát i špatně,“ říká hrající asistent zlínského trenéra před dnešním duelem s řeckým Alexandropolisem.
Narážíte tím na fakt, že o víkendu prohráli v hale posledního týmu ligy?
Konkrétní informace o tomhle utkání nemáme. Nepřeceňoval bych to. Známe to i z české extraligy. Jeden zápas se ti podaří, hraješ dobře, vyjde ti všechno, na co sáhneš. A druhý bojuješ sám se sebou.
Z čeho jste tedy vycházeli?
Sehnali jsme videa dvou jiných zápasů. V prvním prohráli 2:3 s Olympiakosem, a to jsem si povídal, že je porazíme. V druhém doma přejeli Panathinaikos Athény 3:0, a to jsem si naopak říkal, že bude s námi rychlý konec. Jsou nevyzpytatelní.
A spoléhají na hráče z Balkánu, že?
Co jsme viděli, tak stavěli hodně na černohorském smečaři Cukovi. Měl strašně moc útoků a docela slušných a tvrdých. Chorvatský univerzál Andrič tolik míčů nedostával, ale zase měl nechutný servis.
Co jste ještě vypozoroval?
Všichni jsou vysocí a razantní, skáčí dost vysoko. Stylem se blíží ruskému volejbalu. My nejsme tak siloví. Jsme hraví, snažíme se o šikovný volejbal, který nám občas jde. (úsměv)
Vyřadili jste druhý celek nizozemské ligy Groningen. Troufáte si i na čtvrté mužstvu řecké ligy?
I když Řecko postihla finanční krize, jejich soutěž je pořád kvalitnější než nizozemská. Mají vyšší koeficient v evropských pohárech, jejich kluby bývají nasazované na rozdíl od Holanďanů přímo do Ligy mistrů. Jsou mírnými favority.
V čem je vaše šance?
Řekové jsou takoví, že se na to dokáží vykašlat. Ale musíme být nad nimi. První utkání bude zásadní, protože u nich se bude hrát těžko. Sám jsem to zažil, když jsme hráli Ligu mistrů s Panathinaikosem. Pak už jsem se nedivil, proč vás tam doprovázejí policajti a v halách jdete na hřiště tunelem. V hledišti všichni kouří, pijí pivo a pak po vás hází zbytky. Atmosféra je bouřlivá.