Na utkání Poháru CEV s Apeldoornem máte příjemné vzpomínky, že?
Pro Zlín to byla úspěšná premiéra v evropských pohárech. Vítězstvím 3:1 jsme se odrazili k postupu z kvalifikační skupiny. Věděli jsme, že jsou silní, měli v týmu reprezentanty. Co si pamatuji doteď, je jeden okamžik z tréninku. Tehdy za ně hrál hvězdný Nummerdor a dal do míče takovou ránu, že se od palubovky odrazil až do stropu haly. A to nebyla na hřišti natažená síť.
Teď už ale nizozemský volejbal takovou kvalitu nemá.
Měli generační problém, nevyrostli jim žádní mladí. Také jim uškodilo zavedení libera. Měli hru postavenou na vyšších středových hráčích, kteří uměli přihrávat, zkoušeli mezi prvními útoky ze zadní zóny. S liberem přišli o velkou sílu.
Stejně jako před zápasy s Dynamem jste měl na starosti rozbor hry soupeře. Co jste zjistil?
Mají v sestavě hodně cizinců. Nesmečují z takové výšky a tak razantně jako Rusáci, ale mají šikovné ruce a technické údery. V útoku moc nechybují. A jsou docela dobří v obraně. Středáci stíhají docházet do dvojbloku.
Zmínil jste silné stránky. Co slabiny?
Nechci, aby se nám to vymstilo, ale snad můžu říct, že nehrají tak pestře, ale spíše jednoduše. Moc nezařazují útoky středem.
Na koho si musíte dát největší pozor?
Hlavní útočnou silou je Naarden, který pochází ze Surinamu.
Jak vlastně funguje volejbalová špionáž? Přece jen nizozemská liga není tak dostupná.
Byla to záležitost jednoho telefonátu. Požádali jsme jednoho známého statistika, který dělá pro svaz, a co jsme potřebovali - video a technické zápisy utkání, nám poslal.
Liberec narazil ve Vyzývacím poháru na kyperskou Nikósii, Brno na portugalské Azory. Kam řadíte Groningen?
Podrobně jsem nezkoumal, které kluby tam hrají, ale nizozemskou ligu řadím k lepší polovině.
