"Jsem rád, že jsem po několika letech zase našel odvahu na něco takového vyrazit," pronesl třiačtyřicetiletý Jaroš, který má na svém kontě i skalp Mount Everestu.
Při absenci nemocného stříbrného olympionika Lukáše Bauera byl nejzajímavějším mužem, který se v Proseči postavil na start maratonu Author cyklo Maštale 2006. Vydal se na padesátikilometrovou trať a zvládl ji za 2:22 hodiny.
"Velké ambice jsem si nedělal. Kvůli zánětu předloktí jsem čtrnáct dnů na kole neseděl, nejsem rozjetý," podotkl Jaroš. "Navíc cyklistika je teď někde jinde. Když jsem před lety jel poprvé závod, měl jsem najeto 500 kilometrů. A vydařil se mi. Nyní jich mám 800, ale kámoši, s nimiž jezdím, jich mají třeba dva nebo dokonce pět tisíc."
Možná i proto nevyrazil na nejdelší, stokilometrovou trasu. "Zvažoval jsem to," přiznal Jaroš. "Ale nakonec jsem zvolil poloviční trať. I když byl brod daleko, stáhl jsem kalhoty," dodal s úsměvem.
I přes dva pády si závod užil. Ovšem raději by ho prožil v náročnějším terénu.
"Mám rád spíše těžší a technické závody. Tohle bylo na mě moc silniční a rychlé," řekl Jaroš. "Náročnější maraton by mi asi sedl víc. Ale asi bych byl mnohem víc zničený a třeba bych si hubu rozbil pořádně. Tím však nechci nijak shazovat obtížnost toho závodu."
I při něm se nadřel. A nabíral fyzičku, kterou bude potřebovat při svých dalších expedicích.
"Běhání je na trénink lepší. Měl jsem ale čtyřikrát operovaná kolena, proto je pro mě příprava na kole šetrnější," řekl Jaroš. "Sice je na něm nutné strávit víc času, ale na druhou stranu se dostanu do míst, kam bych pěšky nešel."
Zanedlouho však zase kolo odloží a bude šplhat po svých. O prázdninách se chystá lézt do Peru. "A na podzim vyrazím do Nepálu na nějakou himalájskou osmitisícovku," prozradil Jaroš. "Zatím ale ještě nevím, která to bude. Na výběr jich tam je pět."
