Poslední tři roky Petr Svoboda vstupoval do nového roku vždy se stejným přáním: konečně překonat vleklé zdravotní potíže a vrátit se k závodění. Třicetiletý atlet z Budišova mezitím léčil Achillovu šlachu, jejíž zánět ho mohl připravit o nohu. V září 2013 otevřeně mluvil i o konci aktivní kariéry. Střih!
V těchto dnech Svoboda absolvuje soustředění v polské Spale, kde se připravuje na letošní rok. Během něj by pátý muž loňského mistrovství Evropy chtěl startovat jak na halovém evropském šampionátu v Praze, tak na mistrovství světa v Pekingu.
„Cítím obrovskou chuť, obrovskou motivaci. A také zodpovědnost,“ říká třebíčský rodák. „Nejen vůči sobě, ale i k lidem, kteří se mnou strávili fakt hodně času. A pomohli mi se vrátit.“
Jak si užíváte to, že na startu nového roku můžete přemýšlet ne o zranění či nemocech, ale o tom, co v něm budete chtít dokázat?
Je pravda, že když jsme do komplexu ve Spale s trenérem přijížděli, tak jsme si říkali, že je to poprvé, co sem jedu zdravý. Je to nádherný pocit, protože vím, kolik se tady dá udělat práce, kolik překážek se dá naběhat. Když jsem přijížděl, tak jsem úplně oplýval euforií. Je to úžasný pocit.
Petr SvobodaVizitka překážkáře Český atlet – překážkář, narozený 10. října 1984 v Třebíči. Ve sbírce největších sportovních úspěchů má bronz z halového mistrovství Evropy v roce 2009 (Turín) a titul halového mistra Evropy z roku 2011 (Paříž) – oba na 60 metrů překážek. Tři a půl roku ho trápily zdravotní potíže, loni se vrátil ke kariéře. |
Člověk po takových trablech asi vnímá tréninkové soustředění úplně jinak.
Souhlasím. Protože když jsem v minulosti někam na soustředění dorazil, viděl jsem jen tu dřinu, co mě čeká. Přemýšlel jsem, kolik toho bude. Že budu muset běhat, chodit do posilovny... Teď, když někam přijedu, už k tomu mám jiný postoj. Užívám si to, že jsem zdravý a můžu tohle všechno dělat.
Takže už se do tréninku nemusíte nutit?
Samozřejmě jsou dny, kdy si člověk řekne, že je unavený, a nejraději by zůstal v posteli. Ale v tu chvíli si vzpomenu na to, kdy jsem v posteli být musel a trénovat nemohl. Už si umím odpovědět tak, abych se namotivoval a na trénink šel.
Čemu konkrétně se teď v Polsku věnujete?
Už je to jen o rychlosti. O překážkách, startech, výbušnosti. Věnujeme se kvalitě techniky. Neděláme nic, co by mě nějak unavovalo. Vyloženě si s tréninkem hrajeme, aby mě to bavilo. Aby to bylo rychlé. A ono to rychlé je!
Můžete být spokojený?
Pocity jsou výborné. Podle mých odhadů, i podle trenéra. Tři roky jsem neběhal tak, jak běhám teď. A když jsem šel poprvé v tretrách náběh na první překážku, připadal jsem si jako superman. Byl jsem hrozně rychlý. Najednou jsem ten pohyb dokázal vyvinout opravdu rychle. Z toho mám dobrý pocit.
Prý došlo i na drobné zranění.
Je tady nová palubovka, rychlá a měkčí (nový povrch Mondo). Moje nohy si už trochu odvykly. Šel jsem první náběh, hrozně jsem do toho kopnul a spadl jsem přes překážku. Mám sedřená záda, jsem celý dobitý jako Sarajevo.
Ale víte co, já jsem čekal, kdy to přijde.
Maskot KrtečekVideo z představování Populární Krteček, světoznámá postavička animovaných seriálů z dílny Zdeňka Milera, se stává oficiálním patronem halového ME. Více zde. |
Skutečně?
Správný překážkář nemůže přežít celou přípravu ve zdraví, aniž by na tartanu nechal kus potu, kůže a krve.
Za dva měsíce vás čeká halové mistrovství Evropy v Praze. Jak se na něj těšíte?
Hrozně moc. Je to něco, u čeho jsem se bál, že už se toho nedočkám. Byly chvíle, kdy jsem už vše vzdával. Právě tenhle šampionát mi v té době zůstal a svítil jako malý maják. Tak moc jsem se mistrovství Evropy v Čechách chtěl zúčastnit! Mám totiž svoji teorii.
Jakou?
Lístky jsou vyprodané, o šampionát bude obrovský mediální zájem. A ten, kdo v Praze uspěje, bude mít medaili, stane se nesmrtelným. Lidi si ho budou pamatovat. To je neuvěřitelné lákadlo.
Vy jste halové mistrovství Evropy vyhrál v roce 2011 a na titul z Paříže budete chtít asi v Praze navázat. Nebudete pod velkým tlakem?
Vůbec. Žádný tlak na mě není, protože ode mě naopak nikdo nic nečeká. Možná to, že se dostanu do finále. Přeci jen, jsou to už čtyři roky, titul bude obhajovat Rus Šubenkov (vítěz z Göteborgu 2013).
PAŘÍŽ 2011. Na halovém mistrovství Evropy vybojoval svůj první a dosud jediný evropský titul. V závodě na 60 metrů překážek časem 7,49 vteřiny vylepšil svůj bronz z HME 2009 v Turíně (7,61).
Jak vy sám vidíte své šance?
Když budu mít formu, kterou doufám, že jsme s trenérem nachytali a cítím ji, věřím, že budu bojovat o hodně vysoké příčky. Mít doma medaili, to by byl splněný sen. Věřím, že stejně to bude vnímat každý z českých atletů.
Takže z tohoto pohledu bude domácí šampionát víc než mistrovství světa v Pekingu?
Možná to bude znít blbě, ale pro mě osobně je mnohonásobně důležitější uspět doma, před českými fanoušky. Tím samozřejmě nesnižuji mistrovství světa. Naopak, vyzdvihuji tím evropský šampionát v České republice. I když pro hodnocení roku bude záležet více na tom, jak uspěju v Pekingu, moje srdce bude tíhnout především k dobrému výsledku v Praze.
V Pekingu jste byl na své dosud jediné olympiádě. Myslíte, že při světovém šampionátu dojde i na nostalgické vzpomínky?
Právě kvůli tomu tam hrozně chci. V Pekingu to byla moje první velká akce, a přitom hned tak obrovská, tak megalomanská. Podle lidí, kteří byli na více olympijských hrách, to byla nejlepší olympiáda, která se nedá překonat. Takže se tam samozřejmě těším, bylo tam nádherně. A hlavně bych si přál ještě zažít atmosféru mistrovství světa.