Tehdy se psal rok 1937. "Vidím před sebou, jak dobíhají, s velikánským náskokem. Ovace byly úžasné," vypráví 93letý právník Jaroslav Paděra, bývalý předseda Klubu přátel Velké.
Čtyřicet tisíc diváků šílelo radostí, když Norma s převahou sedmi délek deklasovala německé favority. "Nikdy předtím mi nebylo dopřáno zažít nádhernější pocit. Pocit, že široko daleko není nikdo, kdo mě nemá rád," vzpomínala Brandisová.
Seriál k Velké Pardubické
DNES 1. díl: Norma, s níž Lata Brandisová vyhrála coby první žena. |
Pravda, kobylce, na kterou ji začátkem 30. let v Chlumci posadil její bratranec Zdenko Radslav Kinský, zprvu nevěřila. Pro tak těžký dostih jí připadala malá a slabá.
Brzy však začala Latě imponovat odvahou a vytrvalostí. Dva starty ve Velké jim nejprve vynesly třetí a páté místo. Přesto Kinský rozhodl: "Norma potřebuje pevnou mužskou ruku, aby vyhrála." Jenže ani najatý italský jezdec v roce 1936 na vítězství nedosáhl.
Proto dostaly už 42letá Brandisová a 10letá Norma ještě jednu šanci. A využily ji!
Norma pak odešla do chovu, po válce v roce 1946 startovala Brandisová ve Velké na jejím synovi, čtyřletém Nurmim. Měli smůlu, padli, Lata si zlomila klíční kost.
O tři roky později, při jejím posledním startu v Memoriálu Kinského, bylo slečně Latě ještě hůř. Po pádu ležela týden v bezvědomí, poranila si páteř, do smrti neodložila hůlku.
Stát zabral její rodině pozemky, se sestrami žila na chatě v Bojově, bez zavedené vody a elektřiny.
"Byla to vzdělaná, vynikající dáma. A Norma? To byl pro ni navždy posvátný kůň," vzpomíná Jaroslav Paděra, který později vozil Brandisovou svým autem na Velkou.
"Esenbáci nás prohlíželi, já jim ukázal prokurátorskou legitimaci – a tím bylo všechno vyřízeno."
V září 1980 si pro stárnoucí Latu přijel synovec Ernst Haan a odvezl ji do Reitereggu ve Štýrsku. O rok později, v 85 letech, tam na zápal plic zemřela.
Čtěte celý týden v MF DNES
Po celý týden čtěte v deníku MF DNES seriál k Velké Pardubické, jenž představuje koně, kteří psali její historii.
