Na světě asi není hokejista, kterého by netěšil gól nebo pěkná nahrávka. Slávistický útočník Michal Sup je natolik šikovný, aby si mohl užívat obojího. K tomu, aby byl sám se sebou spokojený však vyloženě nepotřebuje sbírat u branky body. Jeho krédo, s kterým vstupuje do každého zápasu, zní: "Hrát pořád naplno, abych mohl říct, že jsem pro mužstvo něco udělal." Viktor Ujčík kdysi vzpomínal, jaké to je hrát se Supem v jednom útoku. "To jedete dopředu a on vás předjíždí, pak se vracíte bránit a on je zase před vámi." Sup má svůj styl hry, který mu přináší uznání. Není to kanonýr, ani ten, který vymýšlí útočné akce. Se 179 centimetry a jen 78 kilogramy se taky těžko může u mantinelu rovnat s metrákovými obránci. Přesto má pro mužstvo velkou cenu. Bruslí po celém hřišti, znepříjemňuje soupeřům život, vypichuje puky, vrací se za ostatní. "Je strašně pracovitý. Je to bojovný typ, který prostě v mužstvu musí být," říká slávistický trenér Josef Beránek. Takový je odmalička. Vždycky kolem něho byli hráči, na nichž ležel úkol dávat góly. Byl to on, kdo kryl záda tandemu Ujčík - Růžička v jeho nejlepších časech. V útoku, kde hrál střelec ligy a výjimečný tvůrce hry, bylo na něm, aby se staral o černou práci. Jeho největší sláva přišla před dvěma lety. Trenér Richard Farda tehdy ve Slavii stvořil útok, v němž Sup hrál spolu s centrem Tomášem Kucharčíkem a Marianem Kacířem. Tři techničtí hráči si skvěle vyhovovali. Byli dokonale sehraní a po jejich kombinacích padala spousta gólů. I tehdy se Sup musel vracet jako první. Také on občas zažívá hvězdné chvíle. V minulé sezoně byl s šestadvaceti brankami třetí nejlepší střelec ligy. Samozřejmě chce střílet góly a mrzí ho, když se mu to dlouho nedaří. "Ale že dává míň gólů než jiní, z toho člověk nemůže být naštvaný." Většinou spíš pracuje na ostatní. Zabývá se robotou, která není příliš populární a často ji ani z tribuny nepostřehnete. Jenže je třeba. Zeptejte se hráčů v kabině, ti vědí, o co jde. Přijímá to jako přirozenou věc, která ho provází hokejovým životem. "Každý má v sobě něco jiného. Takový Růžička se narodil, aby dával góly. Ale kromě toho uměl i rozdávat přihrávky," říká Sup. "Já mám svůj styl. Hodně bruslím a bojuju o puk. Tak to je, už se nezměním." Ví, kde je jeho přednost a umí z ní těžit. Každé léto tvrdě trénuje, aby v sezoně vydržel. Musí být v kondici, protože pracuje na ostatní. Hraje naplno, jinak by ho to ani nebavilo. "Nemohl bych celý zápas jen tak bruslit a nepotkat se s pukem," prohlásil. Možná není hvězda jako Růžička, Patera nebo Dopita. Ale patří k těm, bez nichž by se tihle hráči neobešli. Nedávno se mu dostalo odměny, zahrál si v Utkání hvězd. Nevešel se do první pětky fanoušků, ani do druhé, kterou vybrali novináři. Ale experti o něm věděli. Sparťanský trenér František Výborný s budějovickým Jaroslavem Liškou se při výběru hráčů do týmu Západu vždy radili s klubovými kouči. Po poradě s Beránkem ze Slavie vybrali právě Supa. Přesto, že nezažívá zrovna skvělou sezonu. "Na Supovi jsme se shodli. Je to velmi platný hráč a ve Slavii si ho cení," řekl Liška. Sup má svou vlastní filozofii o vývoji hokeje a své úloze v něm: "Výkonnost se vyrovnává. Technické hráče dohánějí ostatní díky kondici. O to víc potřebují někoho, kdo jim v tom pomůže, aby mohli dávat góly."
21. února 2000
