Pokud v neděli večer nedoplní tři semifinalisty Austrálie, bude to obrovské překvapení.
V dalších zápasech se na postup jeví Jižní Afrika a Nový Zéland, ale Wales resp. Francie dokážou srazit i giganty. Nejvyrovnanější se zdá být souboj oslabeného Irska s Argentinou.
Jižní Afrika - Walessobota 17.00 v Londýně na Twickenhamu, rozhodčí Barnes (Anglie) |
Jihoafrický kouč Heyneke Meyer si myslí, že rozhodne posledních dvacet minut. V té době už mohou být obrany obou týmů vyčerpané z nekončících srážek a přijde čas pro rychlá křídla Habanu s JP Pietersenem. Anebo pro velšský tank Robertse, křídlo Northa či útokovou spojku Biggara, který je po chybách obránců schopen skórovat téměř z každého trestného kopu.
„Očekávám pravou bitvu až do konce. Hrajeme proti týmu, který má skvěle vyváženou obrannou i útočnou činnost,“ podotkl Meyer.
Zdá se, že po historickém selhání na úvod turnaje proti Japonsku (32:34) se Jižní Afrika našla.
„Čtyřiadvacet hodin po zápase s Japonskem jsem plakal a pak hodinu přemýšlel o sebevraždě. Ne, dělám si legraci,“ říkal dobře naložený Heyneke Meyer na tiskovce před zápasem s Walesem.
„Je snadné trénovat, když se vyhrává, kdy se všechno daří. Ale když je to opačně, všichni pochybují. My jsme spadli na dno a museli jsme se odrazit zpátky.“
Jižní Afrika pak suverénně vyhrála tři následující zápasy, ten poslední 64:0 nad USA. Proti duelu se Spojenými státy udělal kouč na čtvrtfinále v sestavě jedinou změnu, na křídle se místo Mvova vrátil JP Pietersen, kterého kvůli lehkému zranění šetřil.
Jižní Afrika inkasovala tři pětky s Japonskem, ve zbývajících třech zápasech ve skupině jedinou. Wales pustil do svého brankoviště jen dva soupeře za čtyři zápasy, Maye z Anglie a Gonevu z Fidži.
Warren Gatland, populární novozélandský kouč Walesu, udělal proti poslednímu duelu ve skupině s Austrálií (6:15) tři změny: do sestavy se vrací útočník Tyler Morgan, pilíř Gethin Jenkins a rváček Dan Lydiate.
„Bude to obrovská bitva. Jihoafričané jsou každým zápasem lepší,“ zdůraznil Gatland. Vzájemná bilance jasně vyznívá pro Jižní Afriku 27:2, poslední duel v Cardiffu však loni skončil 12:6 pro Wales.
Nový Zéland - Franciesobota 21.00 v Cardiffu, rozhodčí Nigel Owens (Wales) |
Stejný stadion, stejní soupeři, stejná fáze šampionátu. Bez jedenácti dnů přesně po osmi letech dochází k repríze souboje, který přinesl jedno z největších překvapení v historii sportu.
Francie sice s Novým Zélandem prohrála 43 z 55 vzájemných zápasů, ale všichni si pamatují její dvě slavná vítězství. Právě 6. října 2007 ve čtvrtfinále mistrovství světa 20:18 a 31. října 1999 v semifinále šampionátu 43:31. V obou duelech byli Novozélanďané jasný favorit, pokaždé vedli, ale nakonec padli.
„Je to zápas, o kterém sníte už jako dítě,“ řekl francouzský trenér Philippe Saint-Andre o nadcházejícím čtvrtfinále.
Francouzi rozhodně nejsou favoritem, vždyť před týdnem zaznamenali nejtěžší porážku ve skupinové fázi turnaje, když podlehli Irům 9:24. Jenže také se ví, že v dalším utkání jsou schopni podat úplně jiný výkon, skoro nadpozemský. A to musí Novozélanďany ve spojitosti s dvěma bolestivými porážky strašit. Mimochodem, Francie před čtyřmi lety ve finále podlehla domácímu Novému Zélandu jen 8:9 a dokázala, že na All Blacks prostě umí.
„Přesně tak. Můžeme vyhrát, protože jsme Francouzi,“ prohlásil legendární francouzský zadák Serge Blanco, finalista premiérového šampionátu 1987. Tenkrát Francie v Aucklandu podlehla domácím 9:29. Ale pozor, dvou výher v play off na rivalem dosáhla v Británii. A tam se hraje i v sobotu...
„Před každým zápasem musíte být tak trochu na soupeře naštvaný a trochu mít strach, abyste ze sebe dostali to nejlepší. All Blacks jsou nejlepší na světě. Když proti nim budeme hrát desetkrát za sebou, tak devětkrát prohrajeme. Ale je tu ten jeden zápas...,“ pronesl francouzský rváček Yannick Nyanga.
Nehrozí, že by Nový Zéland soupeře podcenil jako se mu to často stává v zápasech ve skupině, byť je s přehledem vyhrává. Ale zároveň musí mít hráči v sobě i pochybnosti. Zase ta Francie...
„Francouzi měli vždycky skvělé hráče. Rychlé a šikovné útočníky a odolné a fyzicky zdatné rojníky. O tom víme a pokusíme se jejich přednosti eliminovat,“ řekl novozélandský kouč Steve Hansen.
V sestavě vsadil na zkušenost, nasadí i všechny své „světové ragbisty roku“: kapitána Richie McCawa (2006, 2009, 2010), útokovou spojku Dana Cartera (2005, 2012), Kierana Reada (2013) a Brodie Retallicka (2014). Carter i McCaw byli u porážky před osmi lety.
Na tříčtvrtkách nastoupí 33letý Nonu a o rok starší Conrad Smith, na křídlech naopak mladíci Savea a Milner Skuder, oba jsou ročník 1990. Ztrátou je absence pilíře Tony Woodcocka, pro kterého šampionát kvůli svalovému zranění skončil.
Na francouzské straně památný duel před osmi lety pamatují kapitán Thierry Dusautoir a útoková spojka Frederick Michalak, kteří jsou v základní sestavě (oba hrají na stejných postech jako soupeřovi pamětníci McCaw a Carter), a mlynář Dimitri Szarzewski, jenž začne na lavičce.
Irsko - Argentinaneděle 14.00 v Cardiffu, rozhodčí Jerome Garces (Francie) |
Jsou nejlepším týmem Evropy z loňského i letošního roku, Argentinu porazili v posledních pěti zápasech, přesto je ragbyové Irsko nervózní: ještě nikdy na mistrovství světa nepostoupilo do semifinále, ostatní čtvrtfinalisté už to dokázali. A pak, v posledním zápase základní skupiny proti Francii, v němž se rozhodovalo o tom, kdo se vyhne Novému Zélandu a půjde na přijatelnější Argentinu, Irové ztratili tři hráče. A čtvrtý - Sexton - nastoupí i se zdravotním handicapem.
Irové by za normálních okolností byli favoritem, měli by i slušné vyhlídky na medaili... Jenže zranění kapitána O ́Conella, rváčka O ́Mahonyho a trest pro dalšího rváčka O ́Briena jsou příliš citelné ztráty. Irové za ně adekvátní náhradu nemají. A to může být v zápase rozhodující, vždyť chybí ti nejlepší rojníci a Irové jsou pověstní svou rojovou hrou.
„Je to velký den pro irské ragby. Můžeme dokázat, co se nikomu před námi nepovedlo,“ připomněl pil ̈íř Nathan White.
Jen se podívejte: v roce 1987 čtvrtfinálová porážka s Austrálií 33:15, o čtyři roky smůla a porážka s Austrálií o bod 18:19, v roce 1995 jasná záležitost pro Franci 36:12, v roce 1999 Irové podlehli už v osmifinále právě Argentině 24:28, o čtyři roky později prohra opět s Francií 43:21, před osmi lety Irové ani nepostoupili ze skupiny, vyřadila je Francie a Argentina. A na posledním turnaji podlehli Walesu 10:22.
Argentinci jsou v porovnání s ostatními čtvrtfinalisty na turnaji tak trochu stranou zájmu, což jim vůbec nevadí. Kvůli zranění jim bude chybět pilíř Chaparro.
Austrálie - Skotskoneděle 17.00 v Londýně na Twickenhamu, rozhodčí Craig Joubert (Jižní Afrika) |
Austrálie ve skupině porazila Anglii i Wales, teď ji čeká třetí protivník z Británie, papírově nejslabší Skotsko.
„Ale nemyslí si, že jsme favoritem, je to otevřené,“ překvapil australský kouč Michael Cheika. „Z povahy turnaje a ve fázi, do jaké jsme dospěli, to pro nás bude nejtěžší zápas. To samozřejmě neznamená, že bych předchozí naše soupeře podceňoval.“
Obezřetnost je na místě, z posledních tří vzájemných zápasů totiž Australané dvakrát prohráli, před třemi lety doma a před šesti v Edinburgu. „Ale to už je historie, rozhodne momentální forma,“ řekl Cheika.
Skoty trápí, že nemohou nasadit dva potrestané rojníky Rosse Forda a Jonnyho Graye, kteří se provinili v utkání se Samoou.
„Nejdřív jsem byl naštvaný, ale teď jsem motivovaný a negativní energii chci proměnit v pozitivní sílu a chci předvést výkon, na který budou kluci hrdí,“ řekl skotský reprezentant Josh Strauss.
