Patnácté místo v seniorské konkurenci ovšem má svou váhu. Dosud byl Portyk lepší jen jednou v životě, když v úvodu roku ozdobil svůj start ve Schonachu dvanáctou příčkou.
„V pátek jsem byl po skoku čtvrtý, ale běžeckou část mám holt pořád slabší. Přesto jsem moc spokojený,“ líčí Portyk, jemuž kamarádi říkají Letec.
Slovy chvály na jeho adresu nešetří reprezentační kouč Ladislav Rygl. „Patnácté místo pro tak mladého závodníka je super. V první čtyřicítce klasifikovaných byl suverénně nejmladší, klobouk dolů. Neustále se zlepšuje a začíná i solidně běhat,“ těší kouče.
Vsadili na kvalitní trénink
Portyk si pochvaluje, že se v Sapporu skákalo na velkém můstku, který mu vyhovuje. Jenže právě na můstku mu v sobotní repríze zkřížil plány nepříznivý vítr. „Chtěl jsem ještě lepší výsledek než v pátek, jenže jsem měl nejhorší větrné podmínky ze všech,“ komentuje svůj vstup do dalšího závodu, v němž mu po skoku, jeho silnější disciplíně, patřilo šestnácté místo.
„A jelikož byla neskutečná zima a sníh byl hodně špatný, s trenérem Ryglem jsme se dohodli, že běžeckou část vynechám. Radši jsem si dal kvalitní běžkařský trénink,“ přibližuje.
„Byla to smůla na vítr, protože v tréninku to Tomášovi lítalo hodně daleko a nejméně v první patnáctce by byl znova. Nemělo ale cenu, aby se pak na běžkách trápil kvůli nějakému pětadvacátému místu. Přednost dostalo ladění formy na dny příští, to mu v dané chvíli prospělo víc,“ vysvětluje Rygl.
Bolestivá premiéra
Portyk totiž míří v pátek s juniorskou reprezentací na mistrovství světa této věkové kategorie do kazašského Almaty, kde jej v příštím týdnu čekají tři starty. Závody má ve středu 2. února (10 km), v pátek (5 km) a v sobotu (družstva).
Z loňského MS juniorů ve Val di Fiemme, svého prvního, přivezl páté místo. Dlouho sahal po zlatu, ale přibrzdilo jej zranění. „Těsně před šampionátem jsem si na tréninku zlomil prst na ruce. V Itálii mi pak doktor píchal injekce proti bolesti, protože jsem nemohl držet hůlku. Teď by to mohlo být lepší,“ věří česká naděje.
Být lepší, to znamená medaile, které se ani mezi juniory nerozdávají zadarmo. „Medaili samozřejmě chci, i když tam budou silní kluci z Německa a hlavně z Norska. Bude to fuška,“ očekává Portyk. „Ale na druhou stranu vím, že pro úspěch nedělám málo, k mistrovství světa juniorů jsme tátou směřovali už letní přípravu,“ dodává a zmíňuje svého otce Tomáše, který je jeho osobním trenérem.
