Na první polovinu roku 2010 totiž nejlepší český volejbalový obojživelník nebude vzpomínat vůbec v dobrém.
"Šestková sezona pro mě skončila někdy v lednu, kdy jsem šel na operaci. Trénovat jsem začal v dubnu," vysvětluje blokař italské Maceraty, proč svému týmu v play-off scházel.
Návrat na písek v "Tonyho" případě neprovázejí žádné přehnané ambice. Vždyť společně s Jaroslavem Pavlasem ještě ani nevědí, kam se z Prahy vydají.
"Určitě spolu ještě něco odehrajeme, ale těžko říct kde. Program nemáme úplně pevně daný," říká Lébl.
Za vstup do sezony se ale stydět nemusejí. V kvalifikaci jako jediní ze čtyř českých dvojic dokázali zvítězit. A dokonce dvakrát. Narazili až v závěrečném kole, když Rusům Bělovovi s Dajnovem podlehli po velkém boji 1:2 na sety (21:18, 19:21, 10:15).
"Docházely nám už síly a z toho pramenily malé chyby, které nebyly zvenku moc vidět. A oni se rozehráli k výbornému výkonu," posteskl si dvoumetrový volejbalista.
Jinak ale Martin Lébl chválil a chválil. Nejprve vlastní výkon: "Byl to pro nás skvělý turnaj, hráli jsme dobře a dokázali jsme si, že můžeme hrát i s týmy, které tady jsou."
A pak i diváky. "Byl jsem velice mile překvapen, kolik lidí přišlo a jak fandili. Jsem z Prahy, takže jsem rád, že jsem si mohl na Štvanici zahrát," potěšila Lébla fanouškovská kulisa.