Brzký podzim je období, kdy se golfisté cítí být na vrcholu. Šustící listí je jim svědkem, ale také zakrývá dění pod jejich nohama. Než nastane období klidu, je zapotřebí zarazit případné škodlivé procesy. "Nesmí se zachytit pozdě, na to si musí dávat greenkeepeři dobrý pozor," říká Jaroslav Mühlhansel, ředitel GC Sokolov. V létě bývají největší nástrahou plísně a následky jejich rozrůstání bývají fatální - poničené greeny.
Nejžhavějším tématem mezi greenkeepery je v poslední době houbová choroba pythium. "Zavlažovat se nesmí ani moc, ani málo. Musí se vycítit ten správný rytmus," říká Mühlhansel, jenž má s prací vrchního opečovávatele trávy a hřiště dlouholeté osobní zkušenosti.
Od babího léta po Martina
Letos bylo extrémní léto. V červenci se zavlažovat příliš nemuselo, pršelo téměř každý den. Druhá polovina byla slunečná, vegetace se začala chovat zase jinak. "Podzim je vrchol sezony, směřují se k němu nejhlavnější turnaje," připomíná Mühlhansel.
Závlahový systém se vypouští začátkem listopadu. Vodítkem může být svátek Martina. Znovu se voda do trubek dostane až koncem dubna. "Potrubí je v hloubce třiceti nebo čtyřiceti centimetrů, voda se z něj musí dostat úplně pryč. Abychom po zimě nekoukali, co se stalo. Zničení závlah, to nechce nikdo riskovat."
Kontrolovaná je také výška trávy. A nejen na greenech. "Čím vyšší je tráva, tím větší je náchylnost k dané plísni. Ve vyšších polohách může na trávě ležet sníh klidně čtyři měsíce. Až sleze, může se stát, že pod ním bude tráva totálně spálená od plísně." Ta vidina bývá noční můrou greenkeeperů v zimní přestávce.
Riskuje nejen hráč, i greenkeeper
Aby tráva lépe přezimovala, mezi zářím a říjnem se speciálně hnojí. Sokolovský šéf přidává další zkušenosti: "Na jaře se dává dusík, na podzim draslík na zpevnění pletiv." Je to také vhodný čas na postřiky fungicidy proti sněžné plísni. Jeho účinnost je třicet až čtyřicet dní. "Většinou se dělá až ke konci sezony, když je ve vzduchu cítit, že brzy spadne první sníh. Někdy se to nestihne, v tom je určitý risk."
Hráčům se po zimní přestávce vzpomínky na období babího léta při oprašování hendikepu vrátí. Ale jak dlouho trvá hřišti, než se zmátoří ze zimního spánku? A co vůbec dělají greenkeepeři, když jejich ferveje a greeny leží pod sněhem? "Práce je i v zimě dost," říká Mühlhansel. Prořezávají se stromy, uklízí se, udržují se cesty, připravuje technika.
A vyhodnocuje se minulý rok: "Kolik se spotřebovalo pohonných hmot, co bude zapotřebí koupit na příští sezonu." Od směrových cedulek až po kapsy do vlajek. "V zimě jsou slevové akce, proč toho nevyužít," usmívá se Mühlhansel. "V zimě se na hřišti zkrátka dělají věci, na které přes sezonu není tolik času."
