V neděli po poledni se sešli před městskou halou na Slovanech, naložili bagáž do mikrobusu a v několika vozech vyrazili směr Rakousko. Házenkáři Talentu RobstavM. A. T. Plzeň po týdnu letní přípravy v domácích podmínkách zamířili do malebného Latschau, kde tým bude nabírat hrubou sílu už třetí rok v řadě.
Tentokrát jim ale bude velet nový kouč Michal Tonar. A poprvé do Rakouska zamíří největší posila stříbrného celku z uplynulé sezony Jan Stehlík, plzeňský odchovanec a levoruký český reprezentant, který se vrátil z angažmá ve francouzském St. Raphaelu.
Už má za sebou první týden v Plzni a přiznal, že při výbězích okolo Kameného rybníka se musel vrátit hodně v čase. „To už bude nějakých čtrnáct let, co jsem v těchto místech běhal naposledy. To jsem se ještě jako dorostenec připravoval s Lokotkou na první ligovou sezonu,“ zavzpomínal dvaatřicetiletý Jan Stehlík.
Jaký vůbec byl ten první týden přípravy v Plzni?
Musím říct, že náročný, tréninků je dost. Bolí mě celé tělo.
Už jste toho dost naběhali, měli kruhový trénink, zkusili jste beach volejbal. Co z toho tělo nejhůř vstřebává?
Asi ty dlouhé výběhy, to nemám zrovna rád. Ke Kameňáku jsem se moc netěšil...
Přesto bylo znát, že dokážete držet krok i s těmi úplnými mladíky v týmu...
Nemusím běhat, ale problémy mi to nedělá. Udržuju se na nějaké úrovni, to musí být. Nejsem úplně pomalý. (úsměv)
Jste připravený i na roli lídra týmu?
S tím jsem do Plzně šel. Ale všechno se uvidí až na hřišti. Snad to půjde podle představ.
Penzion Golm, známé místo házenkářů PlzněHázenkáře Talentu v rakouském penzionu Golm znovu vítal český majitel Marek Mašát, který jej provozuje už od roku 2007. Nachází se v alpských serpentinách nad městečkem Tschagguns pod lyžařským střediskem Golm v turisticky vyhlášené oblasti Montafon. Plzeňský tým zde čeká kondiční soustředění, s týmem jsou i nové posily Jan Stehlík a Jan Chmelík plus trio mladíků z juniorky (Wildt, Kačín, Cvikl). Naopak už schází Milan Škvařil, Jan Blecha i srbské duo Luka Stojanovič - Mihajlo Mitič, kteří klub po sezoně opustili. Do Rakouska neodcestoval ani zraněný kapitán Petr Vinkelhöfer. |
Jak vás přijala plzeňská kabina?
To se ještě ukáže, teď v Rakousku budeme prakticky pořád pospolu. Jsou tady samí mladí kluci, vypadají v pohodě. A ani já nejsem problémový hráč.
Pojďme zpátky k přípravě. Je v něčem jiná, než jste byl zvyklý z Francie?
Tam jsme neběhali tak dlouhé tratě. Ale každý trenér má svoje metody a věří něčemu jinému, nejde přípravu hodnotit obecně.
V čem byl ještě rozdíl?
Začínalo se rovnou i házenou, hodně času se trávilo v posilovně. Běhání bylo taky dost, ale spíš kratší tratě, čtyřstovky, dvoustovky... Navíc jsme hned na úvod absolvovali testy a podle toho se individuálně nastavila zátěž, neběhal každý stejně.
Teď vás čeká soustředění v Rakousku. Jak se tam těšíte?
Moc ne, bude to týden bez rodiny. Ve Francii jsme žádné soustředění nikdy neměli. Musím se s tím poprat.
Zlatým hřebem pobytu v Rakousku v předchozích dvou letech byla vždy náročná alpská túra. Jakýsi teambuilding na utužení party. Zažil jste někdy něco podobného?
Horskou túru ne, ale v St. Raphaelu jsme párkrát něco podobného na začátku sezony měli. Třeba jsme vyrazili na kanoe.
Už jste sledoval, co vás v extralize čeká? Registrujete pohyb v hráčských kádrech?
Všiml jsem si, jak posiluje Karviná, kdo přišel do Dukly. Pro mě ale, jak jsem v Čechách dlouho nehrál, bude všechno nové. Víc poznám až v samotné sezoně.
Plzeň bude hrát letos opět Pohár EHF a v prvním kole vás čeká řecký mistr Dikeas. Co na tenhle los říkáte?
Abych řekl pravdu, moc toho momentálně nevím. Pro mě to bude velká neznámá.
Máte nějakou zkušenost s tamní házenou?
Mám, a ne moc dobrou. Jednou jsem byl v Řecku s nároďákem a prohráli jsme tam. Hrálo se to v takové divné hale, už si přesně nepamatuji kde, ale v Aténách to určitě nebylo.
