Kde se stala chyba? Vždyť takový výprask Baník OKD Karviná ve své historii doma ještě nikdy nedostal.
Musíme si uvědomit jako tým, že špička světové házené je někde jinde. Nemůžeme hrát jako jednotlivci, musíme bojovat kolektivně.
To jste říkali už před zápasem s Kielem.
Ne že bychom nebojovali, ale musí se zlepšit hra kolektivu. Jednotlivě to nepomáhá. Také nás postihla nějaká zranění, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Nezbývá nám nic jiného než bojovat dále.
Dostat padesát gólů, to je docela ostuda. Napadlo vás už během utkání, že by to mohlo dopadnout až tak špatně?
Na padesátku jsem pomyslel někdy kolem padesáté minuty. Abych se přiznal, napadlo mě to už v poločase, ale to jsem doufal, že ve druhé půli už nebude Kiel chtít hrát tak rychle, že se bude šetřit. Jenže oni jeli pořád stejně a nám v závěru odešly síly. Bohužel jsme fyzicky odpadli.
V čem byla vaše největší slabina?
Ukázali jsme se jako hloupý mančaft. Šedesát procent gólů, které jsme dostali, bylo strašně jednoduchých. Padaly často z rychlých protiútoků nebo z druhé vlny. Takové věci bychom měli umět pohlídat. Navíc jsme se nevyvarovali technických chyb. Dělali jsme kroky, stříleli do bloků.
V Kielu vás rozstřílely spojky Karabatič a Andersson. Tentokrát se ani tolik snažit nemuseli...
Kielu u nás stačily rychlé protiútoky. Spojky mohly v podstatě jen odpočívat, stačilo jim šikovně rozhazovat balony na spoluhráče.