A zlatých medailí mohla mít z víkendového mistrovství republiky dospělých v Praze ještě více.
"Jenže vzhledem k přípravě na juniorský evropský šampionát jsme její hlavní disciplíny vynechali," upozornil ostravský trenér Vítězslav Hartmann. "K titulu na dvě stě metrů motýlka by určitě přidala i vítězství v polohovce na čtyři sta metrů."
Podle Hartmanna má šestnáctiletá plavkyně vše před sebou. "Snažíme se její přípravu směřovat k olympijským hrám v Londýně 2012," uvedl Vítězslav Hartmann. "Je to velký talent, ale nesmíme nic uspěchat."
Už nyní patří mezi ženami v polohovém závodě k evropské špičce. "V evropských tabulkách je na čtyřstovce osmá, ve světových čtyřicátá devátá," řekl trenér Hartmann.
Závadová těží ze své univerzálnosti. Při polohových závodech musí zvládnout prsa, kraul, znak i motýlka. "Nejméně jí zatím jdou prsa, při nich má trochu blok," podotkl Vítězslav Hartmann.
Nejtěžší je vstávat v pět ráno Barboro, tento měsíc vás čeká mistrovství Evropy juniorů v Praze a světový šampionát dospělých v Římě. Co je pro vás důležitější?
Ti junioři. Tam mám přece jen větší šanci prorazit. Na světě bude obrovská konkurence.
Můžete na juniorském šampionátu pomýšlet na medaili nebo je daleko?
Je celkem daleko, ale finálové umístění bude také dobré. Dostat se do osmičky, to je můj cíl.
Nejsilnější jste v polohových závodech na 400 a 200 metrů. Proč jste si je vybrala?
S mým bývalým trenérem Janem Palou jsme zkoušeli různé disciplíny, a to mi sedlo nejvíce. Ale snažím se závodit i v jiných stylech.
Mistrovský titul mezi ženami jste získala na 200 metrů motýlek. Je pro vás výhodou, že v polohovce musíte umět kraul, motýlka, prsa i znak?
Je to výhoda, i když my polohovkáři nemáme všechny disciplíny na skvělé úrovni, spíše průměrné. Jednu dvě disciplíny máme lepší.
Takže se můžete přirovnat k atletickým vícebojařům...
Ano, to je něco na ten způsob. Přesně tak.
Trenér Hartmann říkal, že vám jdou nejméně prsa. V čem je problém?
Furt se snažím, ale asi mám špatný technický základ.
Váš otec i děda hrávali volejbal. Proč jste si vybrala plavání?
Mamka plavala. Začala jsem chodit už do přípravky a pokračovala. Ale rozhodovala jsem se mezi volejbalem a plaváním.
Plavání je však pořádná dřina.
To je. Občas toho lituji, ale jindy jsem zase ráda.
Co je pro vás nejtěžší?
Vstávat v pět hodin ráno, abych stihla v šest hodin trénink. Mám to tak každý všední den. Je to ale o zvyku. Co mi zbývá.
Je možné dostat se v českých podmínkách mezi světovou špičku?
Dá se to. Máme už velké možnosti, jezdíme na soustředění do zahraničí, pozvat můžeme trenéry z ciziny. Osobně o tom ještě nepřemýšlím, zatím se chci prosadit mezi juniorkami.
