Od té doby už ale uběhlo docela dost času, utkvělo vám něco mimořádného v paměti?
Celá olympiáda je jeden velký zážitek. Vybrat jenom něco je těžké. Prostě super bylo všechno od sportovní stránky až po lidi.
Spokojený jste určitě mohl být i na nedávném evropském šampionátu v Rijece. Překonat dva české rekordy, to se nepovede každý den...
Jo, takový úspěch člověka vždycky potěší. Na finále to sice ještě nestačilo, ale časy se pořád vylepšují.
Vlastně by se dalo říct, že jste si nadělil trochu dřívější dárek pod stromeček...
(usmívá se) Asi tak. Přitom příprava před šampionátem nebyla zrovna optimální, měl jsem nějaké zdravotní problémy. Takže to nakonec dopadlo nad očekávání dobře.
Když už jsme se dotkli Vánoc: máte nějaký zvláštní rituál, který o svátcích pravidelně dodržujete?
Vždycky jsem přes celé Vánoce trénoval. Pořád. Ale to se letos změní, naplánoval jsem si čtrnáctidenní volno.
Takže vůbec žádná příprava, jen samý relax?
Přesně tak. Vlastně abych řekl pravdu, tak zatím nemám úplně vymyšleno, co všechno budu dělat. Ale jedno vím jistě, žádná velká sportovní aktivita v programu nebude. Svátky strávím s rodinou v maximální pohodě.
Předpokládám, že dojde i na ochutnávání cukroví a na pohádky...
(usmívá se) Samozřejmě, cukroví si neodepřu. A pohádky? Proč ne, když bude čas a chuť.
A jak jste na tom s nakupováním dárků? Patříte mezi ty poctivce, kteří se vydávají do obchodů zavčas?
Kdepak, právě naopak. Trochu se stydím, ale v podstatě ještě nemám ani jeden dárek. Ale já to stihnu, ostatně jako každý rok.
Takže se ve vašem případě nejedná pouze o náhodu?
To rozhodně ne, já vždycky všechno nechávám na poslední chvíli. Mám to takhle každý rok. Už jsem prostě takový.
A ještě se vám nestalo, že byste zoufale chodil po obchodě a přemýšlel, co koupit?
Nikdy. To se mi nemůže stát. Já pokaždé přesně vím, co chci, takže jdu na jisto.
Vzpomínáte si, jaký dárek byl pro vás tím nejlepším? Ze kterého jste měl třeba největší radost?
(chvilku přemýšlí) Tak teď jste mě fakt zaskočila. Vůbec nevím, co mám odpovědět. Víte, já totiž patřím k těm lidem, kteří mají radost z každé maličkosti. Jednu věc vám neřeknu.
A na Ježíška jste věřil jak dlouho?
Jejda, tak to absolutně netuším. takovou paměť opravdu nemám. (směje se)
Dobrá, už vás nebudu trápit. Pojďme se podívat spíš do budoucna. Na co se těšíte v nadcházejícím roce?
Určitě se chci co nejlépe připravit na světový šampionát v Římě. To je pro mě jednoznačný vrchol příští sezony. Ale do té doby zbývá ještě hromada času. Do Itálie se pojede až v srpnu.
A na co se do té doby chcete soustředit?
Hlavně na přípravu. Bude se pořád jenom trénovat a trénovat.
Jako vysokoškolák byste přeci mohl startovat také na světové univerziádě...
Ano, ale ta je právě čtrnáct dnů před mistrovstvím světa, takže ji asi spíš vynechám.
Kvůli únavě?
Určitě. Bylo by zbytečné se vysilovat cestováním po Evropě. S největší pravděpodobností zvolím jenom ten Řím.
V lednu se chystáte na soustředění do Jihoafrické republiky. Jaký program na vás čeká?
Budu tam tři týdny ještě s dalšími plavci. Ale o programu nemám úplně jasno. No, vzhledem k tomu, že si teď o Vánocích dám volno, budu se spíš jenom tak pomalu rozplavávat (směje se).
Každopádně vás asi čeká pořádný klimatický šok. Ze zimy rovnýma nohama do tepla...
Na to se právě hrozně těším. Já totiž teplo miluju. Rozhodně si to budu užívat.
Tady u nás ale přece letos také není tak úplně špatně. Žádný sníh, žádné velké mrazy...
No jo, to je sice pravda, jenomže když říkám, že mám rád teplo, tak tím myslím aspoň nějakých třicet či pětatřicet stupňů.
To už je spíš pořádné vedro, ne?
Přesně tak, a to já si umím maximálně užít. Prostě v Jihoafrické republice mi bude moc dobře. (směje se)
Tak ještě na chvilku zpátky do zdejších luhů a hájů. Přichází čas na vyhlášení ankety o nejlepšího sportovce roku 2008. Koho byste zvolil vy, kdybyste měl tu možnost?
Kohokoliv, jenom ne sám sebe. (usmívá se)
