Kdy jste se vy dva naposledy pořádně pohádali?
Jan: (chvíli přemýšlí) Tak to vůbec nevím, fakt ne.
Petr: Ani já si to nevybavuju. Možná, když jsme byli hodně malí.
Takže ideální sourozenecký vztah?
J: Neřekl bych, že jsme bez sebe nedali ani ránu. Ale hlavně sport způsobil, že jsme se pohybovali pořád blízko sebe.
Ptám se proto, že poslední sezonu jste od sebe byli možná nejdál v životě. Petr ve Francii, Jan v Německu. Nechyběli jste si?
P: Do značné míry jo. Ale byli jsme i tak prakticky pořád v kontaktu. Přes maily, přes telefony.
V příští sezoně už to bude jinak. Budete si konkurovat ve druhé bundeslize.
P: Už se na to těším. Bráchu varuju, že mu půjdu dát góla. Uvidíme, jestli na to někdy dojde.
Moc nechybělo, abyste se zase minuli. Ahlen bojoval o postup do bundesligy, nakonec neuspěl až v baráži. Byl jste zklamaný?
J: Sezona pro nás skončila nadmíru dobře, vlastně ideálně. Že půjdeme do baráže o bundesligu, to nikdo v klubu nečekal. Nejsem zklamaný.
Kdy se vám Petr poprvé ozval, že má možnost přestoupit do Německa?
J: Já o tom věděl dřív než on! Máme společného manažera, který mluví německy a anglicky. S Peťou se nedomluví, ten zvládá francouzštinu a češtinu. (smích)
P: A taky slovenštinu!
J: Fungoval jsem vlastně jako zprostředkovatel, Petrovi jsem zjišťoval informace o Berlínu. Byl jsem nakonec i u podpisu smlouvy.
Jaké bylo loučení s Francií a provinčním klubem Istres?
P: Život u moře v jižní Francii je krásný. Ale s házenou to bylo horší. Průměrný management, ani parta v týmu nefungovala. Loučení proto nebylo složité, jen s pár kamarády jsme si popřáli hodně štěstí.
Bundesliga je navíc nejlepší soutěží na světě a Berlín má ambiciózní plány. I to vás táhne, ne?
P: Rozhodně. Berlín chce postoupit už v příští sezoně, ta výzva mě láká. A s malým synkem jsme také o hodně blíž k domovu. To byl další důvod odchodu z Francie.
Bude Ahlen konkurentem Berlína v boji o bundesligu?
J: Každá sezona má být lepší než ta předchozí. Ale také to vůbec nemusí vyjít. Mančaft posilujeme, ale zájemců o bundesligu bude víc.
Česká házená nebude příští rok chybět na mistrovství světa v Německu, zvládli jste baráž proti Srbsku a Černé Hoře. Jak si to užíváte?
P: Momentálně jsem na vlně euforie. Postoupili jsme přes vynikající mužstvo. Proč? Máme dost individualit, které hrají na dobrých postech v kvalitních týmech. A perfektně fungují vztahy v týmu. Z toho české kolektivní sporty vždycky těžily.
Závidíte Petrovi, že on teď patří do reprezentace? Vy už se o šampionát nechcete poprat?
Na postu gólmana rozhodně potíže nemáme, tam nevidím žádný problém. S trenérem Pauzou jsem ale v kontaktu. Chtěl mě vyzkoušet na Vánočním poháru i teď v přípravě před kvalifikací, jenže to jsem hrál baráž. Petrovi to přeju, vždyť já už atmosféru mistrovství světa zažil.
