ZPRAVODAJSTVÍÚvodní zápasy Bílé skupiny na Turnaji mistryň. |
Do slavnostně nasvícené haly nastoupila k prvnímu duelu celé velkolepé akce. Až nečekaně plné tribuny ji vítaly nadšeně, do Singapuru se Kvitová vrátila poprvé od roku 2015. Připadala si svěží. „Cítím se dobře psychicky i fyzicky. Fakt,“ říkala.
Přitom za sebou měla prohru s ukrajinskou soupeřkou. A to kvůli svým chybám i hernímu stylu Svitolinové: „Vůbec nekazila. Nic mi nedala jen tak.“
A váš výkon?
Měla jsem pár šancí za stavu 0:30 při jejím podání, ale nedokázala jsem to dotáhnout. Jasně, že jsem udělala i zbytečné chyby, ale to už je součást mojí hry. Všechno bylo na mně, což tak bohužel bývá. Občas teda i bohudík.
Tři týdny jste nehrála turnaje, nechyběla vám zápasová rutina?
To si úplně nemyslím. Hrála jsem hodně bodů v trénincích, paradoxně jsem se cítila fakt dobře.
I když jste se nehecovala tak vášnivě jako obvykle?
Tím, že jsem hodně dotahovala a bylo to těžké, protože víceméně každá moje chyba byla hned potrestaná, jsem se na to asi víc soustředila. Těch momentů, kdy bych si mohla zařvat, moc nebylo.
I tak působíte hodně pozitivně.
Jsem šťastná ze života jako takového. Už dříve jsem říkala, že jsem na sebe vážně hrdá, že jsem tady. Nepropadnu depresím, nebudu tu sedět a brečet. Mám pořád šanci postoupit. Jede se dál.
Turnaj mistryňspeciální příloha iDNES.cz |
Po trénincích se vám místní kurt zdál svižnější než v minulosti. Co po zápase?
No, nebyl tak rychlý. Hm. Bohužel mi vrátila skoro všechno, byla jsem trochu překvapená. Nemyslím přitom, že bych servírovala tak zle. No, na tréninku to vážně vypadalo líp. Možná jsem v něm měla celkově lepší rytmus, možná se mi ten povrch jen tak zdál a ve finále to třeba ani není pravda.
I v roce 2015 jste tu na úvod prohrála ve dvou setech – a pak jste došla až do finále...
Taky jsem si na to vzpomněla! A myslím, že tehdy jsem první zápas s Angie (Kerberovou) hrála ještě hůř. Možná proto jsem tak v pohodě, že jsem to zažila a vím, že šance dál je.
