Ve třiceti letech bojuje na svém jedenáctém Roland Garros. Z pozice protřelé veteránky sleduje výskyt nových protivnic v grandslamových pavoucích se 128 účastnicemi. „Říkám si, co se děje. Nějaká divná doba. Víc se objevují holky, které na běžných turnajích nepotkávám,“ pravila ve videohovoru s českými reportéry.
Zpravodajstvíčtvrtek na Roland Garros |
V úvodním kole poprvé natrefila na Francouzku Oceane Dodinovou, ve druhém se střetla s další neznámou slečnou - Jasminou Paoliniovou z Itálie. „Je to zvláštní a svým způsobem nepříjemné. V obou utkáních mě pár věcí překvapilo. Na druhou stranu je změna osvěžující. Pro mě i pro fanoušky.“
Do party k Dodinové a Paoliniové zapadá i třetí pařížská rivalka české levačky - Kanaďanka Leylah Fernandezová. Taky s ní Kvitová podstoupí první vzájemné střetnutí. Ani o ní skoro nic neví. “Ale kouč (Jiří Vaněk) se na její mač šel podívat, takže mi něco poví.“
 |
Nikdy se příliš nestresovala taktickou přípravou, nikdy zvlášť nesledovala zápasy, které se jí přímo netýkaly. Spoléhá na své instinkty, na své zbraně. Sokyním se přizpůsobuje jen lehce.
Roland Garroszvláštní příloha |
Třeba Paoliniová, jejíž matka má předky z Ghany a Polska, ji zaskočila stylem odlišným od slavných Italek Schiavoneové, Erraniové nebo Vinciové. „Je šikovná. Hrála rychle. Placky z obou stran. Výborně se hýbala. Servis byl v její hře asi nejslabším článkem.“
Dřív si Kvitová pečlivě po každé partii zapisovala poznámky do svého deníčku. Pořád si ho vede, nicméně... „Už si do něj tolik nepíšu. Rozhoduje spíš můj výkon a moje nastavení. Během pár gamů stejně poznám, v čem je soupeřka nebezpečná a co jí vadí. Možná je dobře, že to před zápasem tolik neřeším a na všechno si přijdu sama.“
Podobně přistoupí rovněž k nadcházejícímu střetnutí s další neznámou, osmnáctiletou Kanaďankou s ekvádorskými a filipínskými kořeny. „Musím do něj zase jít agresivně. Co jiného můžu říct, že? Stejně jinak hrát neumím. Takže tak.“
