Jak jste se dostala k plavání?
Taťka učil na plavecké škole, už od pěti let mě házel do vody. První závod byl v šesti letech. I díky němu jsem dosáhla všech úspěchů.
Byly tam i momenty, kdy jste chtěla plavání nechat?
Těch bylo strašně moc. A bylo to asi hlavně tím, že taťka byl i mým trenérem, takže my jsme měli plavání v bazénu, doma i na návštěvách...
Sportovní liga škol vyvrcholí v PlzniPoprvé v historii se v rámci Sportovní ligy základních škol objevilo také plavání. První finále se koná ve čtvrtek v Plzni. Náš kraj budou reprezentovat školy z Chotíkova a Nýřan. Začíná se v bazénu na Slovanech od 11 hodin. |
Ale všechny jste ustála a už dlouho se držíte na vrcholné úrovni. Co za tím stojí?
Naším sportem se nedá uživit, takže to člověk musí dělat s láskou a radostí. Jen tak se dostaví úspěchy.
Jakou máte zkušenost s bazénem na Slovanech?
Ta první byla děsná, první reprezentační soustředění, někdy ve 14 letech, jsem tady proplakala. Volala jsem domů, že tady nebudu...
A teď?
Převažujou ty lepší, ten bazén jsem si zamilovala. Jsou tady profíci, zázemí i všechno kolem je skvělé. Navíc je to hodně rychlý bazén.
Prozraďte laikovi, jak se pozná rychlý bazén?
Musí mít správnou hloubku, dobrou hustotu vody, cirkulaci a teplotu kolem 26 stupňů.
Ve čtvrtek se představíte ve vloženém závodě na 100 metrů polohově, kdy se proti vám vystřídají mladé plzeňské závodnice.
Na padesátku prsa bych si věřila víc, ale těším se. I když byly prázdniny a mám za sebou měsíc volna. Ve vodě jsem byla jen párkrát a motýlka jsem si ještě ani nezkusila, ale chci vyhrát. Dám do toho všechno, na půl plynu to ani neumím.
Kde tráví plavci prázdniny, když jsou celý rok u vody?
U vody. Vyrazila jsem k moři, mám ráda teplo a hory mě nelákají.
