Za čtrnáct dní se cyklistická sezona znovu rozjede. Proto 28letý cyklista spolu s týmovým kolegou, hvězdným Mathieum van der Poelem, tráví poslední týdny na soustředěních – nejprve v Belgii a nyní ve francouzských Alpách. Ladí formu na tři nejdůležitější měsíce roku.
Už si zase připadáte jako profesionální cyklista?
Teď už ano, konečně jsem zase s týmem. Rychle jsem si uvědomil, jak moc mi chyběl ten pocit, když jste s partou, trénujete společně a závody už jsou za horizontem… Konečně jsme zpátky v normálním režimu a je to super.
Vakoč: Opustit Quick-Step? Těžké rozhodnutí, ale budu mít větší volnost |
Aktuálně jste v městečku s názvem Planina ve francouzských Alpách blízko Grenoblu. Podle fotek to na planinu nevypadá.
Taky není. Sice se to tak jmenuje, ale jsou tu šílené kopce. Taky jsem si to představoval jinak, ale je tady nádherně, krásné místo, perfektní počasí, skvělá společnost – ideální soustředění.
Jak moc už vám chybí závodění? Zazávodíte si s týmovými kolegy i na tréninku?
Určitě, někdy někdo ze srandy nastoupí, když přijde kopeček, zvrhne se to. Ale v téhle nadmořské výšce už je to umírněnější. To třeba v Belgii jsme závodili víc.
Tam jste byl před pár dny.
Jojo, byli jsme v Belgii a Francii projet si úseky největších klasik – Paříž–Roubaix a Flandry. Tam jsme závodili na kostkách a vlastně to bylo v plánu. Schválně jsme tam přijeli čerství, abychom si zkusili závodní simulaci. Tady v horách už většinou jezdíme konstantní tempo, abychom to nepřehnali.
Vyhrál jste na kostkách?
Neřekl bych, že vyhrál, ale vpředu jsem byl. Ale musím říct, že Mathieu (van der Poel) je neudolatelný. Na kostkách nastupoval do té doby, než zůstal vepředu sám. Nic takového jsem ještě na tréninku nezažil. Hodně se těším, až spolu budeme závodit, má fakt fenomenální výkon. A je to vlastně hlavně on, kdo se stará o to, že se tréninky často zvrhnou v bitvu. Je to neskutečné, co při nich předvádí. Měli bychom mít ze tří čtvrtin podobný závodní program, tak to bude hodně zajímavé.
Petr Vakoč (vpravo) z týmu Alpecin - Fénix.
S van der Poelem jezdí často na tréninky v Belgii i Zdeněk Štybar. A prý je to vždycky extrém.
Jojo, oni bydlí v Belgii kousek od sebe. Mathieu mi říkal, že kdykoli spolu jeli, byl to závod, při kterém se snažili navzájem udolat. Že se Zdeňka snažil zlomit, ale nepovedlo se.
Nizozemec je hlavní hvězdou vaší stáje. Trojnásobný mistr světa v cyklokrosu, vítězí na horských kolech, vítězí i na silnici. V tuhle chvíli asi není obletovanější cyklista. Jaký je?
Strávili jsme teď spolu dost času v posledních týdnech a je fajn. Furt vypráví nějaké vtípky, je plný energie, dobré nálady. Hrozně pohodový kluk.
Prý je dost soutěživý i mimo kolo. Je to tak?
Určitě, je to tak. (smích) Je hodně soutěživý. Nejvíc je to pochopitelně poznat na tréninku, kde se furt snaží ujíždět, ale i jinde. Když jsme hráli na soustředění poker, nebo na playstationu, tak vždycky musí vyhrát, má to v krvi. Atmosféru v týmu to ale neničí, ta je skvělá, podobná jako v Quick-Stepu. Možná se mi tady líbí ještě o kousek víc. Jsou tady samí mladí kluci, věkově v rozmezí 25–28 let a od prvního zimního soustředění to vypadá, jako kdybychom se znali léta.
Potvrzeno. Vakoč přestupuje k Van der Poelovi. Už je i na soupisce |
Nyní konečně zase můžete cestovat po Evropě, za 14 dní má znovu začít sezona. Zaznamenal jste při cestování nějaká větší omezení?
Cestování samotné je v pohodě, spíš možnosti jsou horší. Nebyl přímý let do Belgie, takže jsem z Česka letěl do Amsterdamu, pak jel dlouho autem nebo i vlakem, ale jinak je to v pohodě. Dopravní prostředky jsou prázdnější a musíte si zvyknout na to, že cestujete s rouškou. Pro nás cyklisty se toho ale zas tak moc nemění.
Ne?
Jsme zvyklí dodržovat nejpřísnější hygienická doporučení. Používání dezinfekčních gelů na ruce, stranění se míst, kde je moc lidí, to děláme vždycky.
Situace v Evropě stále není stabilní. Nebojíte se, že po prvním pozitivním testu v některém z týmů se celý kolotoč zase zastaví? Nebo se podobné myšlenky snažíte zahnat?
Je mi jasné, že se to stát může, ale jsem nastavený tak, že všechno půjde, jak má. Stejně to neovlivníte. Chci naskočit do závodů v co nejlepší kondici a každý si užít, protože nevíte, kdy se sezona může zase zastavit. Pochopitelně doufám, že se nezastaví, a pokud to vyjde, pořád to bude krásná, byť kratší sezona se spoustou skvělých závodů.
Petr Vakoč (vlevo) při představování týmu Alpecin-Fenix.
Co dělá vaše stáj pro to, abyste se nákaze vyhnuli, případně aby se nepřenesla na všechny? Jste v rámci týmu rozděleni na několik částí, které se nepotkávají?
Je to tak. Jsme tu v osmi devíti lidech a bydlíme v jednom apartmánu, snažíme se příliš s nikým nepotkávat. Jsme rozděleni na skupiny, které mají podobný závodní program. Do stejné oblasti teď přijela další část týmu, ale ani jsme kluky neviděli, protože bydlíme na jiném místě, nemáme společného vůbec nic.
Všichni jsou hodně opatrní.
Jsou. Než jsme se s týmem potkali, museli jsme na testy, aby se zjistilo, jestli jsou všichni v pohodě. Testování se má dělat i před každým závodem a většina týmů má podobné zásady – jsou rozděleni na několik skupin, cestují hlavně autem, jsou samostatné jednotky. I Jumbo tady bydlí v jednom apartmánu.
Za dva týdny, 1. srpna, se má jet první Wordl Tour klasika Strade Bianche. Znáte už svůj kompletní závodní program?
Mám zatím nástřel, ještě k tomu budeme mít s vedením schůzku, protože kalendář se neustále mění. Teprve před pár dny byl oznámen termín mistrovství Evropy i mistrovství republiky, proto se všechny přesuny musí vymyslet. Ale měl bych jet většinu velkých jednorázových závodů i pár etapových. Jako tým máme jet všechny monumenty, bohužel žádnou Grand Tour.
 |
Jaké cíle si pro tu tříměsíční sezonu dáváte?
Mám dva. Ten první – pomoct Mathieumu vyhrát co nejvíc velkých závodů. Je ve skvělé formě, což vidím každý den na tréninku. Na to se hodně těším. A ten druhý – na plno dalších klání budu mít volnou ruku. Měl bych se ukázat doma na Czech Cycling Tour, kde budu mít šanci se předvést, pak budou i další příležitosti během sezony. A ve finále ta šance může přijít i tam, kde budu společně s Mathieuem. Tím, že máme hodně silný tým, můžeme hrát na víc karet a občas se může stát, že se dostanu do role lídra a pojedu na výsledek.
se forma udržet po celé tři měsíce?
Ze své zkušenosti vím, že dokážu dobrou formu udržet po několik měsíců, takže ano. Důležité je hlavně začít v nejlepší formě, protože nikdo neví, jak dlouho sezona potrvá. A i tak bude hodně krátká. Zásadní bude srpen, kde máme dost velkých závodů, a pak konec září a říjen, kde jsou v plánu ardenské klasiky, Flandry a Roubaix.
Čeká vás maratonský sprint.
Budu závodit nonstop, jen jednou budu mít asi týden nebo 10 dní bez závodů. Jinak to bude závod, dva dny pauza, závod. Ale takhle mi to vyhovuje, jen závodíte, odpočíváte a nemusíte ani trénovat, za což jsme asi všichni rádi. Už toho tréninku bylo dost.
