V parném pátečním večeru, kdy slunce mocně pražilo na hodonínský stadion, Svoboda zaklekl do startovních bloků.
Vypálil z nich jako střela, hned v úvodu jasně utekl všem konkurentům. A když proťal cíl, uzřel na časomíře údaj 13,25. „Myslel jsem si, že to je nějaký nesmysl,“ prozradil po závodě s úsměvem.
Jeho výkon skutečně nebyl zcela vypovídající – do zad mu foukal nepovolený vítr 3,1 metru za sekundu. Kdyby tohoto času dosáhl bez pomoci živlu, splnil by ostrý limit na mistrovství světa v Eugene.
Stromšík a Svoboda zaběhli v Hodoníně rekordní časy. Nadšení zbrzdil vítr |
Ovšem pro překážkáře neznamená vítr do zad jen dodatečnou pohonnou jednotku, nýbrž také rozhození pečlivě naplánovaného rytmu kroků.
„Měl jsem pocit, že na prvních třech překážkách nám foukalo proti, ale pak se to otočilo. Najednou přišlo zrychlení do zad a poslední čtyři překážky byly vabank, že je buď chytím do rukou, nebo je stihnu přeskočit,“ líčil 37letý reprezentant.
Vybraná finálesobotního programu MČR v Hodoníně 11:30 kladivo žen |
Přenést se přes zábrany stačil těsně, o poslední dvě škrtl ale hranou chodila. Proto si v při rozhovorech v mixzóně hned ledoval potlučené palce.
„Doufám, že je to jen obražené. V cíli jako by mně tam přeskočil kloub. Takže i když jsem teď v emocích a celou cestu domů možná budu v autě s přítelkyní hulákat, tak budu zároveň vyděšený, co s tím je. Ten nahoře by měl fakt hrozný smysl pro humor, kdyby mi tohle udělal.“
Svoboda narážel na časté zdravotní komplikace, které jej v dlouhé kariéře, během níž vybojoval třeba titul halového mistra Evropy, provázely.
V letošní sezoně, do které vstoupil jako 37letý matador, se však cítí výtečně. Při prvním venkovním klání 6. června na Odložilově memoriálu zvítězil v čase 13,47, načež hlásil: „Nejlepší start do sezony.“
O týden později triumfoval i na mítinku ve švýcarském Bernu a formu ukázal rovněž na hodonínském šampionátu. Na zrekonstruovaném stadionu, který před rokem poničilo tornádo, děkoval divákům za podporu.
„Závody v Česku jsou pro mě něco neuvěřitelného. Moc jich nemám, takže jsou pro mě trošku svátkem. Mým osobním mistrovstvím světa.“
Na to skutečně celosvětové se teď s největší pravděpodobností bude chystat. Před startem v Hodoníně figuroval v žebříčku na 32. místě, v Eugene bude závodit 40 překážkářů. Kvalifikace se uzavírá v neděli. Svoboda za první místo na republikovém šampionátu získá bonus sto bodů, další – byť se srážkou za vítr – mu přiskočí za povedený čas.
„Ale pořád to ode mě nebyl ideální běh. Závodil jsem z plného tréninku, ještě v pondělí jsem měl dvě fáze. S trenérem se připravujeme až na mistrovství světa.“
Atletická slavnost začne v Eugene 15. července, česká výprava se do dalekého dějiště vydá se zhruba týdenním předstihem. Svoboda do té doby plánuje hlavně rehabilitovat, možná ještě stihne jeden start: 2. července ve francouzském Nancy.
Svoboda: Nejlepší vstup do sezony v kariéře, žádné příště už pro mě nebude |
„Tam se fakt ukáže, s jakou formou na mistrovství světa pojedu. Teď jsem kousnul do dortíku a dozvím se, jak bude sladký.“
Aktuální rozpoložení přičítá hlavně fungujícímu tělu a také návratu ke trenérovi Danu Hejretovi, pod jehož vedením získal v roce 2017 bronzovou medaili na halovém ME v Bělehradě.
„Je to i motivace. Když tenisti mění trenéry jak ponožky, taky hledají motivaci. Já jsem se vrátil k tomu, co fungovalo. Je to pro mě mentální bič. A myslím si, že moje kondice se zlepšila a když mám dobrou kondici, tak se dá udržet i zdraví. Když si všechno sedne, odjedu na mistrovství světa s tím, že chci bojovat o finále.“
Ovšem vzápětí připomíná, že se stejnými ambicemi, možná dokonce medailovými, mířil i na letošní halové MS, kde však vypadl v semifinále.
Jak se mu povede další pokus, bude záležet na závěrečné přípravě. Pokud vše klapne, jak může Svoboda v Eugene vypadat?
„To je otázka za milion. Až to budu vědět, tak si na sebe půjdu normálně vsadit. Já si myslím, že mám životní formu. Jedu si plnit sny, jedu bojovat o svou nesmrtelnost.“