„Je to pár dnů, co jsme se tam potkali a chvíli pokecali,“ říká Petr Štochl, který minulý pátek oslavil čtyřiačtyřicáté narozeniny.
Jsou to symbolická setkání bývalých skvělých hráčů a reprezentantů. A také dost citlivá. Právě po Tonarovi totiž Štochl převezme od příští sezony extraligové házenkáře Talentu. S Tonarem klub po třech úspěšných letech ozdobených loňským titulem neprodlouží kontrakt, Štochl se tak posune z role asistenta o stupeň výš. U týmu bude ve dvojici s Jiřím Hynkem.
Plzeň neprodlouží kouči Tonarovi smlouvu: Někomu asi ležím v žaludku |
Michal Tonar se netajil hořkostí po jednání s klubovými šéfy. Jak to vnímáte vy?
Je to složitá situace. Ale Miky k tomu přistoupil výborně a já věřím, že spolu dál vycházíme v pohodě. Jednání mezi ním a vedením se mě vůbec netýkala, těžko je můžu komentovat. Ale je mi jasné, že se bude srovnávat. Po stříbru, titulu a teď, kdy Plzeň vlastně vyhrála i tu zvláštní sezonu, to bude pro nové trenéry těžký úkol a velká výzva.
Pikantní je, že za pár dnů se tým sejde po dovolené a trénovat budete ještě ve starém složení...
Miky je do konce června hlavním koučem, na tom se vůbec nic nemění. Já u týmu budu také a počítáme s tím, že se do toho víc zapojí atletický trenér Áda Blecha, teď je prostor dohánět fyzické resty. Pro nás s Jirkou (Hynkem) bude zásadní klasická příprava. Ta, všichni doufáme, začne okolo poloviny července.
Máte představu, jak budete mít s Jiřím Hynkem rozdělené role?
Pozice jednoho hlavního kouče ve své podstatě nebude daná, byť na papíře nějak ano. Budeme pracovat společně. Já si představuji model, jaký nastavili Honza Filip s Danem Kubešem u reprezentace.
Doposud jste pendloval mezi Plzní a Berlínem, kde jste se rovněž věnoval gólmanům. V Německu svoji práci ukončíte?
V momentě, kdy se vedení klubu nedomluvilo s Mikym a mně nabídlo, abych u áčka zůstal, řekl jsem, že to půjde jedině v případě, že se tomu v Plzni budu moci věnovat naplno. Nelze k tomu ještě dvakrát v týdnu jezdit do Německa. A stejně bylo jasné, že do Berlína nemůžu pendlovat každý týden třeba deset let. Já jsem po návratu do Plzně ani neuvažoval, že bych trénoval mužskou složku. Nebo vlastně ani celý tým. Začínal jsem u gólmanů, až postupně se to vyvinulo jiným směrem. Dostal jsem se k mladšímu dorostu a ta práce mě chytla. A teď nastala tahle situace. Po chvíli úvah jsme se s Jirkou Hynkem rozhodli, že do toho půjdeme. Budeme se snažit navázat na výbornou práci předchozích trenérů. Martin Šetlík a Michal Tonar pozvedli Plzeň na nejlepší tým v republice.
Jde ještě zvýšit jeho ambice?
Máme plán, jak klub ještě víc stabilizovat po sportovní stránce. Nějaký čas to zabere, ale věříme, že tým dokážeme posunout ještě výš. Chceme i důkladněji propojit mužskou složku s mládeží. Proto se mnou bude Jirka Hynek, který je i šéftrenérem mládeže. Chceme vytvořit jasnou koncepci a návaznost. Do budoucna je to zásadní věc, abychom si dokázali vychovat ještě víc hráčů, kteří budou schopni hrát extraligu, případně se posouvat ještě dál. Do reprezentace, do ciziny.
Z Plzně do Berlína Petr Štochl je odchovancem Plzně, s tehdejším Kovopetrolem získal dva české tituly (1998, 1999). Extraligu hrál také za Duklu, HSC Plzeň a Allrisk Praha. V roce 2004 odešel do francouzského Istres, po dvou letech se přesunul do Německa, kde 12 let hájil branku Füchse Berlín. V letech 2015 a 2018 s ním triumfoval v EHF Cupu. Za reprezentaci odehrál celkem 204 zápasů, hrál na MS 2007 a 2015. |
V extralize bude jasným úkolem další titul? Už teď Plzeň vládne.
Za posledních sedm let má Plzeň čtyři tituly, dvě stříbra, letos jsme ovládli základní část. Ale nedá se zase říci, že by byla českým suverénem. Tým má velikou sílu, kvalitu a dovednosti. A to chceme posunout ještě dál. Nechci, aby to znělo arogantně, mám ke všem soupeřům respekt, ale na české scéně bych si přál být v některých fázích sezony ještě suverénnější.
A na té evropské?
Netvrdím, že český klub může vyhrát Evropskou ligu, to je naprosto nereálné. Ale dostat se v příštích letech do skupinové fáze, to by byl pro českou házenou obrovský úspěch. Je to ale spíš přání, reálně si musíme říci, že momentálně hrát skupinu Evropské ligy je pro české kluby asi téměř nedosažitelné.
Co konkrétně na hře Plzně chcete vylepšit?
V posledních letech se Plzeň výrazně posunula v tom smyslu, že hra působí víc systémově. Je řízená, ve většině utkání pod kontrolou. Na drobnostech je třeba dál pracovat. Víme, kde nás tlačí bota a kde se chceme posouvat. Cílem je udržet standart po celých šedesát minut. Což je obtížné, ale jde o to, aby výkyvy nebyly tak významné. A chceme posouvat hru dál směrem k mezinárodní házené. K větší dynamice, k větší rychlosti, k větší kvalitě. V rámci možností, které máme.
Tým pro příští sezonu už máte poskládaný?
Z 95 procent ano. Nepovedlo se domluvit s Kubou Tonarem, chudší asi bude mezinárodní obsazení. Bylo jasné, že na pokračování se asi nedomluvíme se Stefanem Terzičem. Otazník je nad Milanem Ivančevem, ale ten tady končí už asi pátou sezonu, tak uvidíme, jak jednání ještě dopadnou. (úsměv) Máme zájem, aby pokračoval Tim Bogdanič, tam je to na velmi dobré cestě. Leváka potřebujeme, zdravá teď máme jen křídla Wildta s Chmelíkem. Pevně věřím, že zdravotně se brzy dá do kupy Honza Stehlík.
Spekulovalo se o příchodu Soláka z Karviné. Byla to jen fáma?
Netvrdím, že by to byla fáma, ale Dominik Solák nepřijde.
Odbočme trochu jinam. Už jste gratuloval Filipovi Jíchovi k jeho prvnímu bundesligovému titulu s Kielem v roli hlavního kouče?
Hned jsem mu gratuloval, že mám radost. A že by titul jistě získali, i kdyby sezona nebyla předčasně ukončená. Zalichotil jsem mu i tím, že on je můj trenérský vzor. Na což odepsal, že pro mě byl vzorem vždycky a ve všem... (smích)
Co vy na to?
Napsal jsem mu, že ho v tom pro tentokrát nechám, abych mu v ten jeho velký den nekazil radost.
Petr Štochl (vlevo) a Filip Jícha.
Když se budeme bavit vážně, kdo je váš trenérský guru?
Konkrétního nemám, ale některé věci si samozřejmě přenáším. Třeba od Dagura Sigurdssona, i když zrovna ve vztahu ke mně to s ním v Berlíně nebylo ideální. Ale uznávám, že moc dobře věděl, co dělá. A beze srandy teď mluvme o Filipovi (Jíchovi). Od něj se je co učit. Jeho vnímání házené a profesionálního sportu vůbec, je výjimečné. Co měl v sobě jako hráč, dokazuje i jako trenér. Obrovskou chuť vítězit a nekompromisní cestou dojít na vrchol.
Existuje trenér, který zásadně ovlivnil vaši kariéru?
Pokud mám vybrat jen jednoho, řeknu Vláďu Marka, který už bohužel není mezi námi. V Plzni jsem ho měl od minižáků. Navíc to byl brankář, naučil mě základy chytání, techniky. Lámal mě do rozštěpů, gymnastických prvků, z toho jsem pak žil celou kariéru. I další trenéři mě ovlivnili, ale Vláďa nejvíc.
Mimochodem, šéf Talentu Pavel Drobil vás prý chystal jako tajný žolík pro play off. Ještě byste si troufl stoupnout do branky?
To by byl velký boj. Pavel hodně usiloval, abych měl v Plzni registraci, já byl dlouho proti. Navíc tady máme tři dobré gólmany. Nakonec jsem ale to přání vyslyšel. Hlavně proto, že po skončení kariéry jsem ještě vypomohl v Berlíně a Plzeň je pro mě stejně tak srdeční záležitost. I když, tehdy to byla krátká výpomoc po čtyřech měsících, teď už utekl rok a půl. Situace je úplně jiná.
Ale kdyby došlo na lámání chleba, půjdete do toho?
Jasně, Plzeň bych v tom nenechal. Otázkou je, jak bych pomohl. Alespoň bych tam dělal bubáka...
