V premiérové sezoně v mužské extralize stolního tenisu skončila cesta týmu STEN marketing HB Ostrov před branami finále. Stopku Havlíčkovu Brodu vystavil Králův Dvůr, který zvítězil 3:0 na zápasy.
Podle tahouna brodského mužstva, zkušeného Petra Korbela, však semifinálová série nebyla tak jednoznačná, jak to podle konečného výsledku vypadá. "Chybělo nám i štěstíčko," uznal několikanásobný účastník světových šampionátů a olympijských her.
S Královým Dvorem jste v semifinále prohráli v sérii 0:3. Jaké jsou bezprostředně po vyřazení vaše pocity?
Smíšené. Poslední zápas jsme zase prohráli 2:4. A fanoušek, který na tomto utkání nebyl, si řekne, že to bylo jasné. Jenže všichni, co zde byli, mi dají za pravdu, že to tak jasné nebylo. Celkově série byla vyrovnaná, ale nám chybělo to štěstíčko.
Soupeř navíc měl v týmu Lubomíra Jančaříka, který neztratil jedinou sadu...
On hraje v životní formě a je pro soupeře strůjcem úspěchů. Vždyť v této sérii získal šest bodů. Nenašli jsme na něho recept, i když jsem měl šanci ho dvakrát porazit. Ale bohužel jsem toho nevyužil.
Naopak Kristian Kobes několikrát v sérii nezvládl koncovku a nedokázal slibně rozehraný zápas dotáhnout do zdárného konce. V čem byl problém?
Těžko říci. Může to být o zkušenostech, neboť ještě neodehrál tolik zápasů v takové atmosféře. Má výborný cit pro balonek, ale přeci jen mu něco chybí – rychlost v nohou a taková ta zarputilost jít si pro rozhodující míček. Tohle musíme ještě potrénovat. Já jsem naučený od táty. Ten mě nikdy nezdrbal za porážku, ale za to, jak jsem prohrál.
Kritizoval jste ho hlavně po úvodním duelu...
To je pravda. Ta slova musím vzít zpět, protože ve zbylých zápasech mu nejde co vytknout. Odevzdal maximum. Momentálně odehrál to, co v něm je, rezervy tam jsou a na nich je potřeba pracovat.
Když se ohlédnete za sezonou jako celkem, tak byl Havlíčkův Brod asi dobrá volba. Důkazem toho jsou fanoušci, kteří připravili skvělou atmosféru.
To se budu jen opakovat. Fanoušci snesou absolutorium. Ale to nezní jen z našich úst, ale od všech soupeřů, co sem přijedou, potvrdil mi to i reprezentační trenér. Jen škoda, že to nemá třešničku na dortu v podobě postupu.
Tak třeba příští rok…
Třeba jo. Já hlavně věřím, že na stolní tenis nezanevřou. Každý sport naživo je o něčem jiném.
Konec sezony se nachýlil, co vás čeká a nemine?
Teď to na chvilku pověsím na hřebík. (smích) Dám si od stolního tenisu chvilku odpočinek. Hodně se těším na golf, koupil jsem si nové vybavení, tak na to se moc těším. Potom na pět dní zajedu na nějakou dovolenou, jen abych se odreagoval, a začátkem června odlétám do Japonska, kde mám povinnosti vůči své firmě ohledně seminářů.
Jaké je vaše oblíbené golfové hřiště?
Jelikož bydlím v Ostravě, často jezdím na Ostravici. Tam se mi hřiště líbí, ale je velice náročné, hlavně devátá a patnáctá jamka. Tam, když vyjdu, tak mi to připadá jak malá sjezdovka. Taky se mi líbí na Čeladné, ale to asi proto, že se mi tam daří. (smích) Jinak golf hraju kvůli tomu, že jsem na čerstvém vzduchu, protože jsem pořád zavřený jen v nějakých halách. Hraji to tak, abych nezdržoval ty, co hrají za mnou. (smích)
