Pro dvaatřicetiletého pivota je sobotní supernezdar o to tvrdší, že za soupeře hraje jeho o sedm let mladší bratr Jaromír.
O důvodech prohry má Petr Bohačík jasno - Nymburští mají mnohem širší a kvalitnější kádr. Navíc domácím chyběl zraněný ústřední rozehrávač Evan Payne a pivot Milič Blagojevič nastoupil nemocný.
Bylo by utkání vyrovnanější, kdyby oba mohli hrát naplno?
Těžko říct. Nechci si dělat nějaké alibi, ale někteří z nás by nemuseli odehrát třicet minut a měli bychom o něco více sil. Ty nám ve druhém poločase znatelně scházely. Ale nedokážu říct, zda by konečné skóre bylo jiné.
První poločas jste prohráli o 23 bodů - 44:67. Stovku Nymburk nastřílel za tři čtvrtiny. Nechyběla vám po přestávce koncentrace?
Pokud budu mluvit za sebe, tak rozhodně ne. Role Nymburka v lize je jasná a výsledek je dopředu odhadnutelný, přesto nikdy zbraně neskládáme. Poločas jsme prohráli o dvacet, ale nejsme první ani poslední. V první čtvrtině jsme byli docela dobří v útoku, do stavu 27:27 jsme se drželi. Dokud jsme měli dost sil, tak jsme hráli dobře.
Takže opravdu rozhodlo, že vám došly síly?
A také to, že Nymburští na nás ještě více přitlačili v obraně, dostávali pod tlak hráče s míčem. A my jsme jim i nahráli, protože jsme útoky často řešili špatně. Místo abychom dodržovali naše systémy a vytvořili si dobrou střeleckou pozici, nevyužívali jsme dostatečně časový limit dvaceti čtyř vteřin na útok. Stříleli jsme zbrkle a nechali se strhnout tím tempem. Koš jsme nedali a Nymburk tři vteřiny nato střílel přesně. Nehráli jsme dobře takticky.
Jaké to je, když skóre tak rychle roste a soupeř dá stovku ještě před poslední desetiminutovkou?
Není to ideální, ale ten rozdíl jsem ani nevnímal. Jestli prohráváte o třicet, nebo čtyřicet bodů, je v podstatě jedno. Naopak každá povedená akce proti takovému týmu by pro nás měla být povzbuzením. Nemá smysl se nepříznivým stavem ubíjet. Naštěstí je takových zápasů minimum. Něco takového jsem zažil úplně poprvé, s tím se nedá nic dělat. Pořád však musíte hrát. Nemohli jsme, a ani jsme nechtěli, utkání jen tak zabalit.
Do druhé poloviny základní části ligy jdete ze sedmého místa. Odpovídá to možnostem mužstva?
Není to špatné. Osobně mě mrzí domácí porážka s Ústím nad Labem v prodloužení. Kdybychom měli o to jedno vítězství více, mohli bychom být spokojení. Snad nám to vítězství v závěru nebude chybět.
Nezbývá vám nic jiného, než abyste uspěli někde jinde.
Přesně tak. Teď hrajeme v sobotu v Opavě a pak (28. prosince) hostíme Pardubice. Zkraje příštího roku nás ale čekají venku týmy okolo nás - Brno, Kolín, Ústí... Tam bude důležité uspět.