Považujete se za nejmocnějšího muže českého sportu?
Tý brďo, to jsme začali zhurta. Ne, proboha ne.
Proč ne?
Co dává moc? Peníze? Vliv? Je výš prezident hokeje, nebo fotbalu? Nebo šéf Sazky Hušák, který by měl dávat do sportu nejvíc financí? Takové ankety jsou hrozně pofiderní.
Ale vaše moc je obrovská.
Snad tím, že tvoříme několik různých projektů napříč spektrem sportovního života. Nejsme v jednom sportu zakonzervovaní.
A není to někdy na škodu? Že tříštíte síly... K fotbalu, atletice a tenisu jste teď přibalili basketbal. Proč? To musí být riskantní podnik, bez českého klubu, v drahé Sazka Areně.
Je to riskantní a drahé, jsou v tom miliony eur. Ale vyplatí se to. Chtěl jsem to udělat jako dárek pro tátu (bývalého trenéra basketbalové reprezentace – pozn. aut.), dostane VIP lístek do první řady, ale hlavně je to pro budoucnost. Pokud chce Praha pořádat olympiádu, musí dokázat, že umí pořádat velké akce.
Tomáš PeteraJeden z klíčových mužů, kteří vládnou sportovnímu byznysu v Česku. Ředitel atletického mítinku Zlatá tretra. Díky němu byli v Ostravě třeba sprinterka Marion Jonesová nebo vytrvalec Hicham El Guerrouj. "Ale letos jsem ředitelem naposledy, musím se věnovat basketbalové Final Four, která bude za rok v Praze," říká. Majitel tenisové Sparty a nehrající kapitán družstva v soutěži Fed Cup. Neoficiální vládce fotbalového Baníku Ostrava. Bývalý tenisový trenér. Petra Kordu přivedl k vítězství na Australian Open 1998. "Ale větší radost jsem měl, když Tomáš Zíb vyhrál Pardubickou juniorku. Můj první svěřenec. Říkali o něm, že je nešikovný lempl, já ho trénoval skoro zadarmo. Ve finále porazil Jirku Nováka, to pro mě byla satisfakce jako hrom." Vlastní firmy v Česku, USA a Švýcarsku. Monacký občan žije nejméně půl roku v cizině, má apartmán v Monte Carlu, dům v Praze a v Bradentonu na Floridě. "Koukám tam v české kolonii do oken Martina Damma." Rekreačně hraje fotbal, jednou týdně tenis, rád lyžuje, v USA pak hraje golf. Ještě před 3 lety, kdy objížděl turnaje, měl velmi slušný handicap 18. "Jednou jsem zkoušel bungee jumping, ale adrenalinové sporty pro mě moc nejsou." Co má rád? "Buchtičky se šódó, rychlou jízdu autem a hlavně pocit vítězství. Druhé místo není ono," říká. Svobodný, už pět let chodí s bývalou atletkou Němcovou. Jeho otec dřív trénoval basketbalovou reprezentaci a později vedl deník Sport. |
Přijdou, to zaručuju. Hlavně přiletí cizinci, budou jich tisíce. Jen s Maccabi Tel Aviv dorazí pět šest tisíc Židů, uvidíte.
Olympiádu by Češi zvládli
Tenistu Petra Kordu jste dovedl k triumfu na Australian Open, do Ostravy jste přivedl atletickou šampionku Marion Jonesovou, teď basketbal. Jaký si chcete ještě splnit sen?
Praha olympijská, v roce 2020.
Vážně tomu věříte? Jen se podívejte, jak gigantická města jsou ve hře o olympijské hry 2012: New York, Londýn, Madrid, Moskva, Paříž.
Proboha, jak chcete udělat olympiádu v 15milionovém New Yorku? To nechápu.
A v Praze to půjde?
Myslím, že určitě, jen musíme přesvědčit lidi, aby to přijali kladně. Nač postavit stadion pro 120 tisíc lidí, když ho pak nikdo nebude využívat? Ale nové letiště stejně Praha v příštích 30 letech potřebovat bude, tak proč ne kvůli olympiádě? Musí se zvolit priority.
Podle nedávného průzkumu pro MF DNES jsou dvě třetiny Čechů proti olympijské kandidatuře.
Nesmí se jim to vysvětlovat jako euroústava, o které nikdo nic neví, což je tragédie. Musí se říct pravda: stát by nevyhodil 200 miliard za třítýdenní sportovní gigaakci, ale investoval by do vlastní infrastruktury. Když to mohly zvládnout Atény s loudavými Řeky, Praha to zvládne taky.
Dobrá, pokud vaše vize vyjde, potáhne vám v roce 2020 na 50 let. Jakou funkci byste si přál?
Předseda organizačního výboru, to by bylo příjemné... Ne, vážně. Rád bych to měl v ruce a byl v nejužším vedení.
Šéfové organizačních výborů se často natolik otrkali, že se po olympiádě posunuli do vrcholné politiky. Vás by to lákalo?
S Klausem jsem tenis nehrál
Vycházíte přece dobře s Klausem i sociálními demokraty.
Nedělá mi to problém. Jde ale spíš o lidi, ne o strany.
S prezidentem Klausem už jste tenis hrál?
Na jedné tribuně jsme seděli, ale na kurtu jsme spolu nikdy nebyli.
A co fotbal s bývalým premiérem Grossem?
Taky ne, i když on chodí kopat tady naproti do Stromovky.
Máte obrovský vliv ve všech hlavních sportech, jen v hokeji nic. Kdy vás uvidíme u ledu?
Do šestnácti jsem hokej hrál, znám se s Jágrem, Strakou, Ručinským, ale do hokeje se montovat nechci.
Ani letošní zlaté opojení vás nezláká? To je divné.
Firma BPA to dělá dobře, její smlouva s televizí je výborná, nechci se tlačit někam, kde není prostor. Mohlo by to být příliš velké sousto, které by naše další projekty zabilo. A na druhou stranu: hokej se s fotbalem vůbec nedá srovnávat. I když pro Česko je to národní zlato, ve světě zajímá 6 států. Mnohem výš je fotbal, atletika, tenis, basketbal.
Ve fotbale jste vládl Drnovicím, pak Liberci, teď Ostravě. Pořád tajíte, jaký podíl v klubu držíte.
O tom se bavit nebudu, ale určitý vliv tam mám.
Deset dravců mezi sportovními byznysmeny v Česku1. Tomáš Petera (34 let) |
Váš bývalý spoluhráč ze čtyřhry Daniel Vacek je prezidentem Baníku, vy tam jezdíte skoro na každý zápas, ve vitríně máte klubovou šálu. Takže?
Rád dělám věci, které dávají smysl. A fotbal se tak dělat dá. Obdivuju třeba, jak se zachovali v zimě na Spartě, byli první, a přesto angažovali trenéra Hřebíka. Pro budoucnost. Přesně to jsme loni v Baníku prokoučovali.
Co tím myslíte?
Trenér Komňacký získal titul, je velmi chytrý a hodný, ale kluky, kteří v té euforii zpychli, už neukočíroval. Měl ho už v létě nahradit pan Jarabinský. Kdybychom se nebáli, jsme teď druzí, to jsem si jistý.
Ještě před pár měsíci jste prý zvažoval, že vstoupíte do Slavie.
To souhlasí, zvažoval. Jméno Slavie je výborné, má tradici, klub sídlí v Praze, je to slušný potenciál.
Jenže...
Anglický majitel si neřekl rozumnou částku.
250 milionů korun je moc?
Normálně bych řekl, že Slavia je dneska za korunu drahá. Dobře, má jméno, slušný hráčský kádr, šikovné dorostence a dál? Roční rozpočet 120 milionů, místo stadionu díra v zemi, hmotný majetek téměř žádný. To je strašně riskantní podnik. Ledaže by měl někdo 3 miliardy a chtěl z toho 700 milionů vyhodit do luftu.
Nejsem český Abramovič
Takže mladý Petera se českým Abramovičem nestane?
Jste v rozmachu, chtěli jste mít i svého muže ve funkci předsedy Českého olympijského výboru. Kandidatura Jana Železného však nevyšla. Pořád vás to mrzí?
Spíš mě mrzí závěr předvolebního boje, který Honza mediálně nezvládl. Jak třeba vystupoval v televizní diskusi proti doktoru Jiráskovi. Nebyl přesvědčivý.
Takhle jste mu to řekl?
Řekl. Ví, kde byla chyba, bylo to poučení. Když Honza mluví o závodě oštěpařů, ví naprosto všechno, jenže teď mluvil o něčem, kde si nebyl jistý. A bylo to na něm znát.
Považujete se ve sportovním byznysu za bohatého Čecha? Máte prosperující firmy, dům v Praze, na Floridě, apartmán v Monte Carlu.
Co to je bohatý? Tohle téma nerad rozvíjím. Peníze, které na nějakém projektu vydělám, se snažím z velké části investovat do sportu zpátky. Právě proto se naše sportovní impérium rozrůstá.
Kvůli daňovému ráji máte sídlo v Monte Carlu. Jste tam často?
Dost, sídlí tam všechny důležité světové federace. V jednom činžáku mám malý apartmán.
Jachtu už jste si pořídil?
Ne, tu nikdy mít nebudu. Takový boháč zdaleka nejsem.
Ale slavné sousedy máte, ne?
Naproti bydlí (bývalí tenisté) Paul Haarhuis a Gabriela Sabatini, ale tu jsem potkal zatím dvakrát.
Na Velkou cenu formule 1 jste se o víkendu díval z okna?
Ne, pokaždé ujíždím. Dráha se obežene čtyřmetrovým plotem a jste ztracení. Když jsem si jednou ráno před závodem nemohl kvůli zátarasům koupit ani mlíko, prchnul jsem.
Školu nemám. Jsem samouk
Ještě před sedmi lety jste vedl Petra Kordu jako trenér, proč jste u tenisu nezůstal?
Hrozně jsem se nudil, turnaje už mě deptaly.
I předtím, když jste sám hrál?
To ne, jako hráč jsem věděl, že se do toho nikdy pořádně netrefím, což mě psychicky ubíjelo. Spousta mých vrstevníků hrála tenis do 30 a nic. Dneska nic neumějí. Já pochopil, že jako hráč neprorazím. Miluju vítězství. Táta mi odmalička opakoval: Bejt druhej znamená prohrát!
Druhé místo neberete?
Beru, ale není to ono. Nejlepší může být jen jeden.
Tak proč jste se nudil jako trenér? Vedl jste vítěze grandslamového turnaje, druhého hráče světa.
Když Korda vyhrál Austrálii, cítil jsem, že už mu nemám co dát. Povídám mu: Radši půjdu, abych tě netáhl dolů. Když jsme definitivně zbabrali šanci být první na světě a Petr prohrál v Monte Carlu s Krajickem, bylo to jasné. Musím pryč!
Nesmáli se vám přátelé, že jste se vrhl na byznys?
Říkali mi, že jsem se zcvoknul, ale já měl novou motivaci. S Kordou jsem zažil nejlepší léta, vydělával obrovské peníze a neměl skoro žádnou zodpovědnost. Jasně, tehdy jsem si myslel, že je to středobod světa a každá porážka připomíná třetí světovou. Ale dneska? Běží pode mnou 300 lidí a každý měsíc jim musím zaplatit výplatu.
Ekonomickou školu ale nemáte, ne?
Jsem manažer-samouk. Po sportovním gymplu jsem chodil čtyři semestry na ekonomku a pak jsem šel na sportovní vojnu. Pak jsem začal jezdit jako trenér tenistů a pár posledních let podnikám.
Jako mocný muž si můžete dovolit trochu rozhazovat. Za co utrácíte? Potrpíte si na dobré jídlo? Zakládáte si na vybraném oblečení?
Mám rád komfort, ale ne za každou cenu. Klidně chodím v džínách, ale při jednáních nosím obleky Brioni, to je moje značka. A jídlo? Najím se všude, kde je příjemně.
V garáži vám stojí Audi 8 nebo sportovní mercedes. Rád jezdíte rychle, že?
Mám rád, když to sviští. Rekord na německé dálnici mám 330.
Už se usadíte? Oženíte?
Nerad bych to rozebíral, ale já docela usazený jsem. S partnerkou jsem už víc než pět let. Brzy asi přijde i svatba.
Organizujete spoustu sportovních akcí, potkáváte světové hvězdy. Sbíráte i sportovní relikvie?
Nesbírám, ale když je mám, nevyhodím je. Dostal jsem tretru od Michaela Johnsona. Nebo mi Pete Sampras věnoval raketu. Když byly záplavy, sahala voda tady ve Stromovce až do prvního patra. Naštěstí jsem měl raketu schovanou v kanceláři nahoře ve skříni.
Když pořád jezdíte v autě, chodíte po jednáních, sedíte v kanceláři, jak si udržujete postavu?
No počkat, já jsem tlustej jako prase, přátelé. Šest kilo nadváhy. Snažím se dvakrát třikrát do týdne zahrát si fotbal. Běh nebo kolo mě nebaví, potřebuju kolektiv.
Z fotbalu teď máte i zranění. Chodil jste s ortézou, co se stalo?
Ále, fotbálek. Posunul jsem si míč do kličky a barman tady z restaurace mě kopnul.
A dělá u vás pořád?
Dělá, zrovna je na baru, běžte se podívat.