V první chvíli nebylo zpoza bariér dobře vidět, jestli Sagan finišoval na druhém nebo třetím místě. Tak byl závěrečný spurt těsný. Ale on věděl dobře.
„Třetí. Třetí jsem byl,“ rozčiloval se. A když ho novináři pár vteřin po závodě požádali, aby zhodnotil etapu, na odpověď neměl náladu. Jen zavrtěl hlavou, mrsknul o zem lahví s vodou a odjel pryč.
Opodál v tu chvíli postával Oleg Tiňkov, bohatý majitel Saganova týmu Tinkoff-Saxo. Se založenýma rukama v klidu sledoval, jak do cíle dojíždí další a další závodníci. A na svou hvězdu se nezlobil.
„Nevyhrál, ale zatím to zvládá dobře. Líbí se mi, jak jezdí. Chci, aby vyhrával, ale druhé nebo třetí místo je taky O.K.,“ pochválil Sagana v rozhovoru pro Český rozhlas.
Nestálo by tedy za to, kdyby mu do finiše přidal nějaké pomocníky? Aby slovenský sprinter nebyl na všechno sám, tak, jako doteď? „Nejsem sportovní ředitel, ale majitel. Nedělám rozhodnutí o taktice týmu,“ pokrčil Tiňkov rameny.
Také Sagan byl o chvíli později v mixzóně už klidný, prvotní zklamání z něj trochu vyprchalo a odpovídal ochotně. „Nakonec to hodnotím celkem dobře. Třetí místo je v pořádku, nespadl jsem, zatím je to na Tour docela dobré,“ říkal.
Vysvětlil také, jakou v závěrečných metrech volí taktiku. Bez pomoci týmu se musí spolehnout hlavně sám na sebe, ale trochu i na soupeře.
„Greipel a Cavendish mají tým postavený na tom, aby šli do sprintů. Já se musím spíš snažit jet za někým jiným,“ přiznal. „Tentokrát to bylo nejdřív za Kristoffem, pak za Greiepelem. Ten vystartoval první a objížděl Marka, pak jsme se trochu spojili. Mark byl dneska rychlejší, takže vyhrál férově a zaslouženě.“
Díky tomu, že pravidelně dojíždí v popředí, je Sagan druhý nejen v hodnocení spurterů, ale i v celkovém pořadí Tour. „Stále druhý, no,“ prohodil a opět na něm bylo trochu znát zklamání.
V sobotu, kdy se dojíždí ve stoupání na Mur-de-Bretagne, dostane další šanci vychutnat si konečně radost naplno.
