Samý úsměv byl Peter Bálint po utkání Prostějova s jeho Levicemi. Důvodů měl víc, jednak ze setkání se spoustou známých z doby, kdy na Hané působil, a také vysoké vítězství, které s ambiciózním slovenským týmem získal.
"Je to příjemný návrat, samozřejmě. Vítězství se počítá, chtěli jsme napravit špatný domácí zápas s Pardubicemi, a to se nám podařilo," vysvětlil dvaačtyřicetiletý kouč.
Je pro vás vítězství sladší potom, co jste tu navzdory dvou stříbrům musel v roce 2011 skončit?
Každé vítězství je sladké a každé se také počítá. Jsem rád, že se to povedlo.
Už vás tehdejší nečekaný rozchod přebolel?
Samozřejmě ve mně chvíli byl, ale už to mám za sebou. Čas pokročil, doba je jinde a musím dál pracovat, a ne se dívat na to, co bylo. Bolelo to hodně, protože jsem tu odvedl celkem dobrou práci a mohl jsem na ni navázat tak, aby to bylo ještě lepší. Ale bohužel byla vůle jinde. Dnes jsem rád tam, kde jsem.
Tedy v Levicích. Astrum se netají velkými ambicemi, kromě Mattoni NBL hraje i slovenskou extraligu. Je složité zvládnout obě soutěže?
Máme čtrnáct hráčů, z toho třináct je použitelných a zápasů je hodně. Zatím to jde, uvidíme, co bude dál. Hráči raději hrají, než trénují a tohle jim možná bude více vyhovovat. Máme ale problém s tím, že jsme spolu začali pozdě. Byl jsem se slovenským nároďákem, někteří kluci také, takže jsme se sešli dva týdny před ligou. Teď nám chybí čas, abychom mohli dotrénovat věci, které nám chybí. Možná nám ale spousta zápasů pomůže více než tréninky.
Je vůbec v silách hráčů zvládnout ve čtrnácti lidech tři zápasy týdně?
Eurocupové týmy je hrají běžně, Nymburk má ještě více zápasů. Spousta týmů v Evropě hraje i tři soutěže a zvládá to. V NBA je v základní části 75 zápasů, my jich budeme mít jen 66.
Ani diváci v Levicích nejsou tolika basketbalovými zápasy přesycení?
V Levicích je plno. Máme návštěvnost na každý zápas kolem 1 500 lidí a atmosféra je výborná. I v minulých letech, když se prohrávalo, chodilo kolem tisícovky. Doufám, že pokud budou výsledky a hra se bude lidem líbit, tak bude pořád narváno.
Nebyl jste proto překvapený z téměř prázdné haly v Prostějově?
Když jsem odtud odcházel, tak tu bylo plno každý zápas. Loni už chodilo tři sta čtyři sta lidí, ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Je to škoda, bylo tu něco rozdělané, fungovalo to dobře, lidi chodili za zábavou a dnes je to jinak.
Loni hrál Mattoni NBL ze slovenských týmů i Inter. Letos už jste sami. Je to otázka financí ve slovenském basketbalu?
Inter chtěl hrát Mattonku i letos, ale na dvě soutěže nemá dostatek hráčů ani financí. Navíc se plánuje na příští ročník společná soutěž, ve které má být jedenáct týmů z české ligy a pět ze slovenské. Inter byl přinucený hrát slovenskou ligu, aby měl šanci do společné soutěže postoupit.
Kromě Levic máte na starosti i slovenskou reprezentaci. Není toho na vás už přece jen příliš?
To už je pryč. Měl jsem dvouměsíční smlouvu, která mi skončila posledním zápasem kvalifikace. Uvidíme, co bude dál, ale momentálně v nároďáku nemám žádné povinnosti.
Dvouměsíční kontrakt k reprezentaci, to nevypadá na koncepční řešení?
Na Slovensku je to tak.