„Bylo to emočně vyčerpávající, především první dny, kdy se mi zavařil telefon z příchozích zpráv a telefonátů, které jsem neměl chuť vůbec řešit. Když necháte někde 15 let života, je rozchod tímto způsobem vždy těžký. A i po dvou letech se mě stále spousta lidí ptá na Děčín, stejně jako vy. Tito lidé se snaží přijít na to, co se tak významného stalo, že jsem musel skončit ze dne na den. Pro mě je to uzavřené. Beru to jako prožitou zkušenost, která mě velmi obohatila a posunula v životě dál. Třeba i v tom, že za jistých okolností musíte jako trenér počítat i s tím, že dostanete dýku do zad od lidí, od kterých byste to nečekal,“ ohlíží se kouč, jenž v minulosti vedl i národní tým.
Teď se Pavel Budínský těší na nové angažmá, stal se šéftrenérem prvoligového Sokola pražského.
Jsem velmi soutěživý a raději vyhrávám než naopak. To je moje mentalita, se kterou jednoduše nemůžete být pro všechny milý kamarád.
