Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Beneš začíná v roli ligového kouče: Musíme trénovat už v osm ráno

Pavel Beneš (vpravo) na tréninku se svým hrajícím asistentem u kolínského družstva Davidem Machačem. | foto: Geosan Kolín

2 2017
V basketbalové lize odehrál více než 600 zápasů, posbíral devět titulů, s Nymburkem válel v evropských pohárech, nastupoval za reprezentaci. V pondělí bývalý rozehrávač Pavel Beneš vstoupí na ligovou scénu poprvé jako trenér.

Koučem kolínských Medvědů v basketbalové lize je Predrag Benáček. Tahle věta byla pravdivá plných devět let. Jenže už neplatí. Zkušený expert po minulé sezoně u týmu skončil a uvolnil pozici, na niž klub vybral někdejšího reprezentačního rozehrávače Pavla Beneše.

Ten povede svůj tým na palubovce rodného Brna v prvním duelu nového ročníku Kooperativa NBL. Hraje se v pondělí od 17.00. „Je to pro mě krásný začátek mé nové kariéry, už se moc těším,“ řekl Pavel Beneš.

Už je to přes sedm let, co vám bolavá achilovka ukončila hráčskou kariéru. Jaké bylo rozhodování, zda se vrátit na Moravu, či zůstat ve středních Čechách?
Rozhodování to bylo velmi jednoduché, já i moje žena Kristinka jsme měli zajištěnou práci v Nymburce a děti školu i školku.

Zahrajete si ještě někdy aktivně basket? Třeba s nějakou partou ve volném čase?
Ne, tak to ne. Věnuji se tenisu. Basket zůstal v mém srdci i po hráčské kariéře, ale už jen z pozice trenéra.

Co obnášela vaše trenérská činnost pro nymburský klub, který vás angažoval zpět, když jste jako hráč skončil v Poděbradech?
V nymburské akademii jsem byl sedm let. Převážně jsem trénoval juniory a muže B. Jeden rok jsem si odskočil k U17, kde jsme slavili titul. Dále jsem měl na starosti program NEXT - individuální tréninky a rozvoj mladých hráčů. Organizoval jsem a trenérsky vedl Mini Basket víkend kemp, kterého se každý rok zúčastnilo na 150 dětí. Jeden rok jsem byl taktéž šéftrenér celé akademie, bylo toho opravdu spousta.

Fotogalerie

Jak cenné bylo pro vaši další trenérskou kariéru působení v roli asistenta kouče u reprezentačního týmu?
Jsem za to moc rád. Ty tři roky u národního týmu pro mě byly velkou zkušeností, jak vše funguje či nefunguje z druhé strany, než když jsem byl hráč. Vidět naživo hráče světového formátu je opravdový zážitek. Nabije vás to energií pracovat více a intenzivněji. Na druhou stranu zjistíte, že není každé pozlátko takové, jak vypadá. Je to také zkušenost, jak chcete či nechcete basketbal dělat vy osobně.

Když už jsme u tohoto tématu, jak vnímáte současný stav kolem národního týmu, k němuž se nyní po neúspěšném EuroBasketu vybírá nový trenér?
Jak jsem zastáncem českých hráčů v lize, tak jsem i zastáncem českého trenéra u národního týmu. Myslím si, že máme velmi dobré trenéry a odborníky i v našich řadách. Je potřeba jim pouze dát důvěru pro dlouhodobou koncepční práci. Trenéru Ginzburgovi skončila smlouva, všimli jste si, že by někde bylo vypsáno vyběrové řízení, kam by se naši trenéři mohli přihlásit? Do médií pronikla zpráva, že jsou v hledáčku čtyři kandidáti. Proč neznáme jejich jména, kdo jsou ti trenéři? Jsou tam vůbec česká jména? Jako bývalého hráče i člena národního týmu mi osud reprezentace a českého basketbalu není lhostejný. Je potřeba si nalít čistého vína a pracovat na tom, abychom měli vždy naše nejlepší hráče na vrcholných akcích.

Pavel Beneš

Narodil se 17. března 1975 v Brně. Jako basketbalista nastupoval na pozicích rozehrávače nebo menšího křídla. Hrál za Brno, Opavu, Nymburk a Poděbrady. Vybojoval devět českých titulů, s reprezentací si zahrál na mistrovství Evropy.

Po kariéře trénoval nymburskou mládež a působil také jako asistent u reprezentace mužů. Letos v létě obdržel nabídku od Kolína, s nímž nyní vstoupí do ligy.

Když přiletěla nabídka z Kolína, měl jste hned jasno, že kývnete?
Nabídka Kolína mě velmi potěšila, hledal jsem změnu a ta nabídka přišla přesně v pravý čas. Naše jednání trvala nějakých čtrnáct dnů až tři týdny, než jsme se domluvili na spolupráci.

Kolín je celkově mnohem skromnějším klubem, než byl Nymburk. Jak se s tím skokem srovnáváte? Už vás něco zaskočilo?
První, co mě napadlo, bylo, že v Nymburku byla asi velká přezaměstnanost (smích). Kolín je opravdu rodinný klub, jehož veškerý chod zajišťují v podstatě tři lidé. Vše se tady dělá srdíčkem a pro lidi. Klub samozřejmě má na čem pracovat, ale ze všech je cítit, že táhnou za jeden provaz, a chceme se ve všem posouvat postupně dopředu.

V kolínském kádru oproti minulosti ubylo cizinců. Jak před startem ligy vnímáte sílu týmu?
Na jednu stranu je dobře, že máme více českých kluků. Máme vynikající atmosféru v šatně i na tréninku. Na druhou stranu je potřeba, aby si někteří hráči zvykli na svoje role lídrů týmu. Vždy byli v závětří a sekundovali cizincům a teď jsou v jejich kůži. Musí předvádět kvalitní výkony každý den, každé utkání a někteří na tuto tíhu odpovědnosti nejsou ještě připravení.

Nakolik vás překvapilo, že v týmu skončil pivot Garret Kerr, zřejmě největší loňská opora?
To mě vůbec nepřekvapilo. Byl jsem s Garretem v kontaktu celé léto stejně jako jeho současný zaměstnavatel Svitavy. Garret dal přednost jinému týmu a já to respektuji. Rozhodně mě to mrzí, ale přeji mu vše dobré, a ať má ještě lepší sezonu než loni u nás. Je to skvělej kluk a zaslouží si to.

Je už soupiska Kolína uzavřená, nebo by se našlo místo pro kvalitní posilu, kdyby se možnost objevila?
To je zajímavá otázka, jsem zastáncem českých hráčů. Pokud bychom hledali posilu pro naše družstvo v zahraničí, pak určitě pouze jako náhradu za cizince, který by od nás odcházel, nebo v případě dlouhodobého zranění. Jinak máme hráče, které jsme chtěli, mají moji důvěru a necháme je hrát.

Jak velkým problémem je pro vás rekonstrukce haly, kvůli níž musíte v úvodu sezony hrát minimálně osmkrát v řadě venku?
Je to samozřejmě nepříjemná situace, to každý ví. Snažíme se na ni připravit, jak nejlépe umíme, a uvidíme, jak se s tím popereme. Určitě neskládáme zbraně předem, naopak. Kluci mají obrovskou chuť všem dokázat, že basketbal hrát umíme i za těchto velmi těžkých podmínek.

Slyšel jsem, že máte i velké potíže s podmínkami k tréninku.
Bohužel ano. Nikde v dojezdové vzdálenosti nejsou volné haly odpoledne, a tak musíme trénovat týmovou přípravu již v osm hodin ráno, každý den, i o víkendu.

Klub má tradičně za cíl postup do play-off. Bude to platit i letos?
Určitě ano, jestli se to povede nám ukáže až čas. Úspěšnou sezonu nikomu slíbit nemůžeme, ale budeme makat naplno, aby jsme pro dobrý výsledek udělali opravdu vše.

Podařilo se vám už vtisknout týmu svůj rukopis? Jakým stylem chcete hrát?
Na tom stále intenzivně pracujeme. Chceme se prezentovat kolektivním pojetím basketu, pohyblivou obranou s rychlým přechodem na útočnou polovinu. Našim záměrem je vytvářet si hodně volných střeleckých pozic na perimetru, čímž se nám otevře prostor ve vymezeném území. Kolektivnost, nasazení a přímočarost, to by měly být naše hlavní zbraně.

Petr Šafarčík (vlevo) z Kolína pod tlakem Dannyho Lawhorna z Jindřichova Hradce.

Petr Šafarčík (vlevo) z Kolína pod tlakem Dannyho Lawhorna z Jindřichova Hradce.

Jako kouč v lize startujete. Máte v nové roli z něčeho respekt či obavy?
Po mém příchodu ke kolínskému týmu mi volalo či psalo hodně lidí z řad veřejnosti, ale i samotných trenérů. Mám se prý obalit trpělivostí směrem k rozhodčím, kteří podle jejich názoru, zastávají někdy až moc významnou roli. Nedokážu posoudit, do jaké míry je to pravda. Můžete se mě zeptat po prvních šesti či sedmi kolech a já vám řeknu, jak na tom naše liga v tomhle směru je.

Nakolik je pro vás motivační, že začínáte ligu zrovna v Brně, vašem rodišti a městě, kde jste s basketem začínal?
Do Brna se vždy těším. Dnešní tým z mého rodiště je úplně jiné družstvo než v minulé sezoně. Mají skvělého, obětavého a pracovitého trenéra, u kterého jsou hráči na prvním místě. Utkaní očekávám velmi tvrdé. O jeho výsledku rozhodne momentální sportovní forma.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze