Nemohl se spolehnout na střelbu. Ač má fantastické herní myšlení, přihrávky ho často neposlouchaly a zbytečně ztrácel míče. Vinou toho nehrál tolik minut, kolik by si třeba představoval. Až do minulé středy.
Tehdy strávil při výhře 94:62 nad pražským USK na palubovce hned půlhodinu, předvedl vynikající výkon a trenér Sanders jej zvolil nejlepším hráčem utkání.
Což se opakovalo i teď v neděli při vítězství 96:68 nad Opavou. S jedním rozdílem - Půlpánovo vystoupení bylo ještě mnohem suverénnější. I když tentokrát nehrál tak dlouho, nastřílel o pět bodů více než minule (17), připsal si šest doskoků, čtyři asistence a dva míčové zisky při parádní užitečnosti 28!
Pro ilustraci, lídr ligy v této statistice, Jaromír Bohačík z USK, má sezonní průměr 21,88.
Čím to že Půlpánovo sebevědomí vystřelilo tak nahoru? Změnil něco konkrétního? „Holku,“ vpadl mu na tiskovce do odpovědi trenér poražené Opavy Petr Czudek, který odchovance Holic vedl v mládežnických reprezentacích. Půlpán se usmál. „Holku ne, ta je pořád stejná,“ reagoval.
„Ode mě se chce stále, abych si víc věřil. Nevím, proč to nepřišlo dřív - být agresivnější v útoku i v obraně. Jsem rád, že se tak stalo aspoň teď, a budu se snažit to udržet i do dalších zápasů. Nic extra jsem neměnil, nevím. Snažím se nad tím pořád přemýšlet, hrát na koš a nebýt jenom podavač,“ pokračoval.
Nebyl si vědom ani toho, že by mu do pohody pomohla nějaká povedená herní situace nebo například úspěšná první střela.
„Ta mě nastartuje vždycky, do dalších minut mě povzbudí. Ale na to se nechci ohlížet. I když nedám, tak musím hrát tak, jak jsem hrál ty poslední dva zápasy,“ řekl.
