Podpis tříleté smlouvy s devětadvacetiletou pravou spojkou Sokol na svém facebookovém profilu oznámil už začátkem června.
„Jsem opravdu velmi šťastný a těším se na velkou výzvu mé kariéry,“ citoval český klub Bassombena. „Nemůžu se dočkat, až budu pracovat s týmem.“
Zdvořilostní fráze, kterou se často sportovci při přestupech prezentují, nabrala brzy na svém významu. Reprezentant Kamerunu totiž kvůli vyřízení všech formalit nestihl začátek letní přípravy, která odstartovala v polovině července.
„Čekáme na víza, což bude ještě dva nebo tři týdny trvat,“ krčil rameny Hladík. „Je to složité. Ale jak se říká, kdo si počká, ten se dočká. Tak třeba se někdy dočkáme.“
Čas plynul, dny utíkaly a Bassomben stále nikde. „Vypadá to, že jsme na dobré cestě. Máme příslib, že by to mělo být velmi rychle vyřešené,“ doufal ještě v polovině srpna Hladík.
Jenže nic. „Je to tak, že má přijatou žádost a v Nigérii mu vydají vízum. Teoreticky by to nemělo trvat dlouho,“ hlásil trenér. „Ale čekáme už dalších čtrnáct dní.“
Klub měl pochopení. „Je léto, někdo může mít dovolenou. I to může hrát roli,“ uvědomoval si Hladík.
Zároveň však upozornil na určitý paradox. „V Evropě máme desítky tisíc ilegálních migrantů a nikomu to nevadí. My tady chceme jednoho legálně a je to problém,“ podivoval se Hladík.
S velkou nadsázkou našel rychlé řešení. „Už jsme přemýšleli, jestli si pro něj nezajedeme na nějaké pramici a nepřetáhneme ho k nám,“ usmíval se kouč Nového Veselí.
Po závěrečném herním soustředění v Chorvatsku přišla povzbuzující zpráva. „Už se to posunulo, žádost je na české straně,“ hlásil Hladík. „To je velký posun, zásadní totiž bylo dostat žádost z Afriky.“
Příběh by se tak mohl přiblížit šťastnému zakončení. „Už jsme měli vyhlídnutý člun, ale nekoupili jsme ho,“ žertuje Hladík. „Je nám jasné, že první měsíc nám nebude k dispozici, úvodní tři čtyři kola odehrajeme bez něj.“
Od října by pak snad Bassomben, který musí dohnat tréninkové manko, už mohl začít nastupovat v extralize.
