Padal, výsledkově i na bruslích. Teď chce skokan Koudelka zpět na vrchol

Odmaturuju, spadnou ze mě starosti. A výkony půjdou nahoru, plánoval si. "Jenže jsem si pak začal závody moc brát," posteskl si skokan na lyžích Roman Koudelka. I proto jeho poslední sezona přinesla výsledkovou bídu. Ta nadcházející startuje v závěru týdne ve Finsku a český talent má vrátit na špičku.

Roman Koudelka při svém skoku na velkém můstku na ZOH ve Vancouveru. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

"Ale neznamená to, že se vrátím do školy," otřepal se Koudelka. "Od té si dám rok, možná dva pauzu." Raději angažoval psycholožku, která mu má pomoct vyrovnat se se stresy na můstku.

Jejich spolupráce trvá asi měsíc a půl a někdejší juniorský mistr světa si ji vychvaluje: "Cítím se líp než loni."

Na skákání se dívá jinak, je uvolněnější. A snad nastavený na kvalitní výsledky. "Tak to cítím teď, ale záleží na tom, jak to pak bude vypadat v závodě," vyhlížel úvodní start SP v Kuusamu.

S psychologickou průpravou 21letý reprezentant absolvoval už letní mistrovství republiky. "To jsem vyhrál, takže myslím, že jsem na dobré cestě," tvrdil. "Vídáme se většinou jednou za týden, ale teď je zádrhel, paní psycholožka porodila. Proto jsme spolu nějakou dobu nemluvili."

V předminulé sezoně Koudelka bodoval ve dvaceti závodech Světového poháru a na mistrovství světa v Liberci byl dvakrát devátý. Loni se ale nevešel ani jednou do desítky a mezi třicítkou bodujících byl jen dvakrát.

Možná i proto, že ze všech stran slyšel: Nevyjde ti první závod a v háji bude celá sezona.

"To není pravda," říkal už mentálně silnější. "Jednou jsem v Kuusamu nepostoupil z kvalifikace a pak jsem měl nejlepší sezonu. Ale loni jsem tam byl pětadvacátý a celý rok pak stál za prd. Určitě je úvod důležitý, ale když nevyjde, hodím to klidně za hlavu."

Stejným směrem putovaly i Koudelkovy obavy z toho, že nestihne start sezony. Jen pár týdnů před "výkopem" upadl na kolečkových bruslích tak nešťastně, že si naštípl ramenní kloub.

"Nemohl jsem udělat ani jeden pohyb, vstát z postele, nic," vzpomínal. "Normálně se takové zranění léčí šest až osm týdnů, ale já jsem byl za tři týdny schopný stát na můstku a skákat."

Pád se českému skokanovi přihodil při běžné jízdě. Byla to prostě nešťastná náhoda, krčil už uzdravenými rameny.

"Jinak ale na kolečkových bruslích jezdit umím. A k tomu dělám spoustu jiných bejkáren, jsem typ člověka, který se jen tak něčeho nebojí," chlubil se. "Jezdím na monokole, chodím po laně, žongluju. Prostě mě láká jakékoliv riziko. Ale pravda je, že od té doby jsem na bruslích nestál."