Nejblíže k sobě mají Kotas s Kramarem. Oba z Havířova pocházejí. „A spolu jsme hráli už v mládeži,“ připomněl Václav Kotas. S Havířovem to dotáhli až mezi českou elitu, jenže ještě než klub skončil, odešli jinam.
Kramar nejprve zamířil do Ústí nad Labem, načež se do Havířova vrátil. Poté prošel Odolenou Vodou, mongolským Ulánbátarem, Libercem a teď je znovu v Ústí. Kotas působil ve Zlíně a nyní v Ostravě.
„Co Filip poprvé odešel do Havířova, tak jsme se už v jednom týmu nepotkali,“ řekl Kotas.
Jaké to je, když proti sobě hrají? „S Vencou se znám nejdéle, ale za ty roky v extralize zná každý každého,“ prohlásil Filip Kramar.
„Je jasné, že o sobě víme všechno, takže poradíme spoluhráčům co a jak,“ usmál se Kotas, jehož Ostrava porazila Ústecké 3:1.
Kramar byl se 17 body jednoznačně nejvíce bodujícím hráčem svého mužstva. Tým však táhl především první dva sety.
„Už to není malý kluk, ale zkušený borec. Moc mu však nepomohli spoluhráči, takže vše stálo na něm,“ všiml si Václav Kotas. „Pro nás bylo jednodušší hlídat si jen jeho.“
Kramar má k Havířovu pořád blízko. Ve městě žijí jeho rodiče. „A mám tam i spoustu kamarádů stejně jako v Ostravě,“ dodal.
Takže by se s Kotasem mohli někdy sejít v ostravském týmu? „Před sezonou jsem měl nabídky z Benátek a Prahy, ale o Ostravě mi můj manažer Martin Lébl nic neříkal,“ usmál se Filip Kramar. „Takovou nabídku bych určitě zvážil. Uvidíme příští rok.“
Ústecká angažmá má Kramar spojená s oběma svými dětmi. „Když jsem v Ústí hrál před šesti roky, tak se nám narodila dcera, ale to manželka rodila v Ostravě, takže jsem porod nestihl. Teď jsem znovu v Ústí a máme měsíční holku. To už jsem u porodu byl.“
Právě kvůli rodině už nechtěl do ciziny, třeba do Mongolska, kde předminulou sezonu s nynějším spoluhráčem Martinem Prajzlerem získali titul. „Pořád jsem ve spojení s tamějším českým velvyslancem. V Mongolsku bylo vše, jak má být. Po sezoně tam rád zajedu, ale na dovolenou,“ podotkl.
