Zkuste se zeptat, proč Ostrava nehraje dobře. V klubu vám vždy odpovědí stejně: Máme mladé mužstvo, sehrává se, jeho čas přijde. Tohle se slibuje už devět let od chvíle, kdy Baník Ostrava naposledy hrál v evropských pohárech. "Každý rok si říkám, oni budou dobří, ale pak mě zklamou. Ostrava je prostě záhada," říká legendární Tomáš Pospíchal. Včera přijel do Plzně a opět sledoval slabý výkon. Viděl ostravské mužstvo obdarované bodem díky penaltě ve finišujícím zápase, ale i mužstvo ničím nepřipomínající ligové velekopce. Co se tedy letos děje s Ostravou? Jede tradičně: vynikající odpich a potom kulhání. Vyhrála nad Brnem a na Žižkově, ale v dalších šesti zápasech nabrala jen tři body. "Nevyhráváme doma a góly dáváme jen z penalt. S tím se dál nedostaneme," uznává obránce Michal Šlachta. Od Ostravy se čekalo víc. V létě vysázela miliony korun za tři slovenské reprezentanty. Ale nikdo z nich se nezaskvěl. Susko pouští směšné góly, Špilár je zraněný a Németh, považovaný za nového tvůrce hry, nevypadá na skutečného generála. Ti musí pozvednout mužstvo v krizi, jakou včera zažívalo v první půli. Byl to typický obrázek Ostravy, která začne naplno makat, až když prohrává. Trenér Milan Bokša hovoří o psychice, za příklad dal včerejší výkon obránce Hoffmana. "Pokazí první přihrávku a už se to s ním veze. Plzeň úspěšně táhla akce po jeho straně," prohlásil Bokša. Chybí někdo, kdo by spoluhráče vyburcoval. Nejvíc se mluví o Barošovi, nejnadějnějším útočníkovi v republice. Osmnáctiletý kluk skáče z jedné reprezentace do druhé, ale ligu skoro nehraje. Teď se vrátil z olympiády. "S ním bychom v Plzni vyhráli," tuší klubový ředitel Oldřich Novák. "Svou povahou, jak bojuje a vůbec nepřemýšlí, kolik sil ztratí, by ostatní kluky nakazil." Zatím je ale Ostrava mdlá, bez jiskry. V Plzni poprvé vystřelila na branku až v 72. minutě. Žije se pořád ve slibech a víře, že jednou přijde "ta velká chvíle". Točí se trenéři, šéfové, ale bez úspěchu. "Nejvíc za všechno může migrace hráčů," tuší kapitán Petr Veselý. Ze všech je v klubu jasně nejdéle, pamatuje celou éru marného očekávání. "Každý půlrok začínáme v jiné sestavě. Mužstvo musí být dva tři roky pohromadě, aby něco dokázalo." Kdo nakoukne do ligové tabulky, dá mu za pravdu. Za Spartou jsou Liberec a nečekaně Staré Město. Právě oni práci budování přesně dodržují.
25. září 2000
