Na start závodu pod nasvícenou Akropolí se letos postavilo 192 běžců. Z České republiky se letošního Spartathlonu zúčastnili dva nejlepší domácí ultramaratonci - rychnovský lékař Jan Ondruš a zkušený Vlastimil Dvořáček z Doudleb nad Orlicí. Oba závod dokončili a s nimi ještě 80 běžců. V minulosti se to podařilo pouze dvěma českým borcům, s útrapami ve vedru na extrémně dlouhé trati se dokázali vyrovnat Zdeněk Kopecký a Ivo Drahorád.
Úvodní ročník mezinárodního Spartathlonu se uskutečnil v roce 1983 a od té doby odstartovalo už 19 ročníků. Závod se snaží v maximální míře dodržovat klasickou starověkou olympijskou myšlenku: důraz na fair play bez cizí pomoci a omezení komercializace.
"Spartathlon je extrémně těžký závod. Říká se, že je to nejtěžší ultraběh na světě. Jeho absolvování znamená pro každého běžce překročení určité etapy ve sportovní kariéře. Ultramaratonci na celém světě se dělí na ty, kteří Spartathlon dokončili, a na ty ostatní," říká rychnovský běžec Ondruš.
Obtížnost Spartathlonu je dána především extrémními klimatickými podmínkami. Během dne se běží po rozpálených silnicích s teplotou ve stínu až 33 stupňů Celsia. V časných ranních hodinách, kdy se většina závodníků pohybuje v horském terénu, může naopak teplota klesnout jen na 4 až 5 stupňů Celsia. Náročný je také výškový profil tratě. Úvodních 150 kilometrů se běží prakticky po rovině při hladině moře a hned nato se v pohoří Mt. Panthenio stoupá až do výšky 1200 metrů nad mořem.
"Nejvíce nás však vyčerpávály časové limity, které jsou stanoveny tak, aby atleti uběhli závod do 36 hodin. Především na úvodních 80 kilometrů je časový limit velmi ostrý. Neodběhne-li závodník do určeného času, je diskvalifikován a nesmí v závodě pokračovat. Sám jsem zažil obrovský psychický tlak, když jsem mezi 60. a 80. kilometrem ztrácel několik minut z perně nashromážděné časové rezervy. V této situaci pak někteří labilnější závodníci nepřiměřeně zrychlili tempo, na což nakonec krutě doplatili," popisuje Ondruš úskalí extrémního závodu.
Během závodu se o oba české běžce staral podpůrný tým, který tvořili Karel Zadák a Zdeněk Adamec z Brna. "Přestože jsme byli s Vlastou Dvořáčkem od sebe vzdáleni často i dvacet kilometrů a silnice pro motorová vozidla nevedla vždy po trase závodu, nikdy se nestalo, abych na předem domluvené kontrole nedostal svoje oblečení či občerstvení. Po špatných zkušenostech s oficiálními asistenty na ultramaratonském mistrovství Evropy v Apeldoornu jsem z toho měl velké obavy," pochvaloval si podpůrný servis Ondruš.
"Pro mě osobně bylo absolvování Spartathlonu vyvrcholením desetiměsíčního přípravného cyklu. V jeho první polovině jsem si nejprve při osmačtyřicetihodinovce v Brně ověřil, že jsem schopen běžet nepřetržitě 36 hodin, a v dalších fázích jsem si organismus připravoval na strádání, které při Spartathlonu mohou nastat," prozradil svůj recept na úspěšné zdolání nejtěžšího běžeckého závodu na světě rychnovský ultramaratonec Jan Ondruš.
Výsledky Spartathlonu 2001: 1. Valmir Nunes (Brazílie) 23:18:05, 2. Jens Lukas (Německo) 24:46:51, 3. Ryoichi Sekiya (Japonsko) 25:27:30, 4. Akihiko Kumasaka (Japonsko) 25:34:49, 5. Markus Thalmann (Rakousko) 27:06:48, 22. Jan Ondruš (Česká republika) 31:55:19, 34. Vlastimil Dvořáček (Česká republika) 33:39:45.
