„V září roku 1995 jsem přišel do loděnice v Brandýse, kde jsem začal veslovat. V září roku 1999 jsem přišel do Dukly za trenérem Jiřím Dolečkem, který se o mě začal starat. A v září roku 2021 bych chtěl oznámit, že končím svou veslařskou pouť,“ prohlásil.
Česko se tak loučí s historicky nejúspěšnějším veslařem své historie. Synek na skifu vyhrál téměř vše, co se dalo.
Pětkrát mistrovství světa.
Čtyřikrát mistrovství Evropy.
Devětkrát Světový pohár.
Jen olympijské zlato v jeho sbírce chybí. Pod pěti kruhy se představil čtyřikrát a získal dvě stříbra a bronz.
 |
Poslední vytoužený cenný kov chtěl vybojovat letos v Tokiu. „Už když jsem přišel poprvé do loděnice, tak jsem chtěl být jednou olympijský vítěz. To mě žene dál,“ líčil před sezonou.
Jenže plány kvůli zdravotním problémům vzaly za své.
Letos se trápil, byl unavený. Problémy hledal všude možně, až mu lékaři diagnostikovali takzvaný syndrom nejasného snížení výkonu.
„Projevy se dají přirovnat k vybíjející se baterii. Dlouho je mírný pokles výkonu maskovaný či neznatelný, ale po překročení určité hranice dochází k rychlému snížení výkonu, který se pak projeví ve výsledcích závodů,“ vysvětloval lékař Jiří Dostál.
Dal si pauzu, ale ani po ní se jeho stav nelepšil. A tak musel hry vzdát. „Nejtěžší rozhodnutí v mojí kariéře. Obrečel jsem to,“ líčil tehdy.
O několik měsíců později před ním stála další náročná otázka: pokračovat v 38 letech v profesionální kariéře, nebo ne?
Rozhodl se pro konec.
„Bylo to krásné, bylo to dlouhé,“ loučil se. „Jsem rád, že se to povedlo a má kariéra byla úspěšná. Když jsem byl malý kluk, tak jsem o tom ani nesnil.“
V LODĚNICI. Ondřej Synek se chystá k tréninku.
Vyučil se zlatníkem, v roce 2014 byl zvolen do zastupitelstva Brandýsu nad Labem a v rodném městě vede i veslařský oddíl.
Přesto až doteď u jména Synek stálo: profesionální veslař.
Úspěchy Ondřeje Synka
|
Začínal ve třinácti letech, když ho k tomuto sportu přivedl bratranec. Do juniorského věku závodil za Brandýs, načež si ho vyhlédl trenér Milan Doleček a přivedl ho do Dukly. „S Milanem jsme toho za těch 21 let prožili hodně moc. Je jako můj druhý táta,“ vzpomínal.
Nejprve jezdil hlavně na dvojskifu, na kterém spolu s Milanem Dolečkem mladším obsadil na hrách v Athénách 2004 páté místo.
Po několika sezonách přesedlal na skif a po Václavu Chalupovi se stal českou jedničkou.
A nejen českou.
V roce 2010 získal v novozélandském Karapiru první titul mistra světa, ten poslední - pátý - vybojoval v americké Sarasotě. Ze světových šampionátů si přivezl i tři stříbra a čtyři bronzy.
Zdobila ho pracovitost, disciplína, zodpovědnost. „Mám ji v sobě odmalička. Když mi naši řekli, abych byl doma v šest, tak jsem tam byl. Jednou jsem přišel pozdě, dostal jsem přes tlamu a víckrát jsem si to nedovolil. V sedmnácti jsem odešel do Dukly a musel se starat sám o sebe, to mě obouchalo, musel jsem rychle dospět,“ líčil kdysi.
MEDAILE, JEDNA Z MNOHA. Skifař Ondřej Synek vybojoval v olympijském finále v Riu bronzovou medaili. (13. srpna 2016)
Zapovězený mu z velkých akcí zůstal jen triumf na olympijských hrách. V Pekingu 2008 a v Londýně 2012 bral stříbra, v Riu 2016 bronz.
V Británii a Brazílii mu k vytouženému úspěchu stál v cestě Novozélanďan Mahé Drysdale. Právě on byl Synkovým největším rivalem. „Zasloužil jsi se o mou kariéru, i díky tobě jsem byl silnější a silnější,“ děkoval Čech, když Drysdale letos v červnu ukončil kariéru. „Častokrát jsme spolu jezdili bok po boku.“
Netrvalo dlouho a jejich dráhy se opět proťaly.
Po Drysdalovi přichází veslování o další ikonu.
