Zase je na co se dívat, těší šéftrenéra biatlonistů Rybáře

Před startem Světového poháru přiznával: „Jsem trochu nervózní, jak to bude vypadat. Očekávání jsou větší než realita.“ Po první části Světového poháru si však šéftrenér českých biatlonistů Ondřej Rybář musel oddychnout – Češi přední pozice rozhodně nevyklidili. „Je to mnohem příjemnější situace, když máme pódiová umístění v obou týmech,“ usmíval se.

Takže nervozita už opadla?
Výsledky, které jsme měli na olympiádě, svazují, protože každý po nich měl vysoká očekávání. Nechtěli jsme vypadat svázaní, ale chtě nechtě ta příprava probíhala tak, že každý byl plný očekávání, jak to dopadne. Nečekali jsme, že všichni budou jezdit super. Tvrdili jsme však, že máme široký tým dobrých závodníků a budeme rádi, když bude špičku někdo prohánět. Jsem rád, že to ukázalo víc sportovců. Zase je na co se dívat.

Sám jste však očekávání snižoval. Čím to, že se tak daří?
Jsem radši nohama na zemi. Ve sportu nikdy nevíte, co může přijít. I v neděli se to ukázalo. Myslím si, že Ondra (Moravec) s Michalem (Šlesingrem) jsou na tom dobře, ale pak stačí jedno zaváhání na střelnici a najednou jsou dvacátí.

Nyní jste šéftrenérem, předtím jste vedl mužskou reprezentaci. Jak jste tedy viděl výkony Moravce se Šlesingrem?
Nedělní výsledky určitě ovlivnilo to, že foukalo víc než v sobotu. Trať taky nebyla jednoduchá, bylo to ledovaté a navrchu se ten sníh rozsypal. Bylo to dost těžké a ve sjezdech nebezpečné. Ale jinak mě nijak zvlášť nepřekvapili. Nemyslím si, že kvalitní výsledky z prvních závodů byly o štěstí. Když se podívám do tréninkových analýz, tak Ondra i Michal dosahovali supervýsledků.

Také jste před sezonou říkal, že jste zvědavý, jak bude fungovat tým, kde se obměnilo trenérské složení. Jak to tedy jde?
Fungujeme dohromady ženy i muži. Je nás šest trenérů, chtěli jsme, aby tam byla vzájemná zastupitelnost. Je to něco jiného, než když se jeden trenér staral o pět lidí a snažil se stihnout vše. Už to není tak, že by tam byli jen muži, nebo ženy. Navzájem si pomůžeme tak, jak potřebujeme. A myslím si, že se přibližujeme nejlepším týmům, co se týče struktury.

Co tím myslíte?
Dřív jsme všichni dělali všechno. Teď už určité posty mají svou specializaci, je to vidět, je tam daleko profesionálnější přístup. Ano, nejlepší týmy mají pořád víc lidí. My máme čtyři servismany, zatímco Norové či Němci třeba dvanáct. Ale nemyslím si, že samo číslo zajišťuje kvalitu. Jde o to, aby měl každý z týmu klid na svou práci a mohl se na to soustředit.