V kabině extraligového Karlovarska panuje radost. Západočeši v nervy drásající bitvě zdolali v televizní dohrávce osmého kola Odolenu Vodu na její palubovce v pětisetové bitvě 3:2.
„Jsme šťastní, že jsme to ubojovali, když jsme dvě koncovky prohrávali a dá se říct, že naší trpělivostí a důvěrou v náš výkon jsme to zázračně dotáhli do vítězného konce,“ chválil kapitán Karlovarska svůj tým za bojovnost.
Ve středu bez větších problémů zvládli předehrávku dvanáctého kola. Na palubovce Ústí nad Labem zvítězili 3:0
Už v sobotu jej čeká ještě o poznání těžší soupeř, na domácí palubovce hostí ve šlágru devátého kola České Budějovice. Hraje se od 18.00 hodin.
A do té doby? Trénink a zase trénink. Ať už se svým týmem či volejbalovým potěrem, který společně s Tomášem Širokým v Karlovarsku připravuje. „Pozitivně nás dobíjí, když vidíme, že z toho děti mají radost,“ říká pětatřicetiletý smečař.
Do české extraligy jste se vrátil po dlouhých letech strávených ve Francii. V čem se naše soutěž za tu dobu změnila?
Určitě se hodně vyrovnala, to je vidět už po první fázi sezony. Týmy, které vyhrávaly dřív jen pár zápasů za rok, tu prakticky nejsou, každý může porazit každého. Jakmile soupeře trochu podceníte, může se vám to vymstít. V tom se to přiblížilo Francii.
Zamířil jste do Karlovarska, kde se věnujete i volejbalové přípravě dětí. Dají se tyhle úvazky bez problémů skloubit?
Skloubit se to určitě dá. Už loni jsem se zúčastnil trenérského kurzu mládeže a teď mi přišlo zajímavé zapojit se společně s Tomášem Širokým do takového dění klubu. Nemáme nějaké zvláštní ambice, chceme, aby děti do volejbalu nahlédly a dostaly patřičné základy a chuť do sportu.
Kde vaše tréninky probíhají?
Trénujeme na Základní škole Komenského v Karlových Varech. Kroužky se konají jednou týdně, většinou jsou to děti z první až třetí třídy. Máme jich skoro třicet.
Jaký je o volejbal v našem regionu zájem?
V Karlových Varech funguje ještě oddíl dívek, těch chodí na volejbal dost. Klub má ještě nějaké rezervy, ale teprve se tady začíná, všechno má svůj vývoj. Každopádně zájem dětí i trenérů o volejbal je tu obrovský. Mě a Tomáše (Širokého) pozitivně dobíjí, když vidíme, že z toho děti mají radost.
Jaká je podpora dětí ze strany rodičů?
Od rodičů slyšíme zatím jen a jen klady, to je pro nás důkaz toho, že tréninky vedeme dobře.
Kdy je podle vás vůbec vhodné začít s volejbalem?
Myslím, že v tomhle věku je dobrý jakýkoliv sport. Když si děti vyberou volejbal, nabízíme jim trénink všeobecných sportovních dovedností, ale od páté až šesté třídy je už třeba, aby se příprava začala podobat volejbalu. Ale do té doby je opravdu lepší vstřebat všeobecnou sportovní a pohybovou průpravu.
Je trenéřina profese, které byste se chtěl věnovat po skončení hráčské kariéry? Lákalo by vás to?
Tahle práce mě baví, nebráním se tomu, ale zatím si to testuju. Každopádně je to daleko, teď na tuhle otázku nemám odpověď.
A jak vnímáte fungování Volejbalového klubu Karlovarsko?
Je to nový klub, který zatím nemá úplně pevnou základnu od dětiček až po dospělé. Ale je to na dobré cestě, tohle všechno potřebuje čas. Je výborné, že jsou tu snahy o rozvoj volejbalu na všech úrovních, a o to dostat volejbal do povědomí veřejnosti.