Třicátého července na svůj Instagram pověsil fotku z olympijského závodu v Londýně. „Zpátky do minulosti. Chybí mi horská kola,“ připsal tam.
„Tak se vrať Cinky, to ty chybíš horským kolům,“ odpovídali mu nazpátek fanoušci.
Jakoby tím svůj návrat k širokým plášťům tak trochu odstartoval.
Podle zákulisních informací je totiž oznámení jeho přestupu zpátky mezi bikery na spadnutí. „Dost se o tom mluví. Vždyť loni na silnici odcházel jako čtvrtý muž z mistrovství světa v Novém Městě na Moravě,“ připomíná reprezentační trenér Viktor Zapletal.
Cink má údajně aktuálně na stole kontrakt na pokračování na silnici v současném worldtourovém týmu Bahrain Merida, ale také čtyři až pět nabídek ze světa horských kol.
„A je to teď čistě na něm. Na silnici šel z donucení (jeho tým Merida se před rokem rozpadl) a pokud se bude moct vrátit, bude to pro něj priorita. Byl biker, chce být biker a silniční svět ho nijak zásadně neoslnil,“ říká Zapletal.
Přitom zažil tak báječnou sezonu.
V prvním roce na Tour
Zaujal už v prvním závodě sezony na australském Tour Down Under, kde se předváděl v únicích, na následném Ruta del Sol zase zářil v horách a celkově dojel devátý. Skvělou první část roku pak dokonal na závodě Kolem Švýcarska, kde si vyjel pozvánku na Tour de France.
„Je velmi talentovaný, proto ten jeho přestup na silnici byl tak jednoduchý, a to ten proces nebyl zdaleka dokončený. Pokud by na ni zůstal, do dvou, tří let z něj bude top silničář,“ je přesvědčený Zapletal.
Vždyť ani ve Francii se Cink v žádném případě neztratil. Prožíval tam celou mozaiku nových zážitků své stále tak mladé silničářské kariéry. Poprvé zažil, jaké to je, když vjíždí do diváků a oni mu uskakují. Prožíval etapy, ve kterých si sáhl na dno a v jiných se zase cítil nadpozemsky.
Takhle Cinka bolela sedmnáctá etapa Tour de France.
Po odstoupení lídra týmu Iona Izagirra si plánoval, jak bude chodit do úniků a třeba jednu z etap i vyhraje. V té sedmnácté se do úniku opravdu dostal – dokonce spolu s Albertem Contadorem.
Dlouho se pak držel v popředí závodu, až při výjezdu na slovutný Galibier odpadl a po statečném boji dojel sedmnáctý.
„Vidět jsem byl, mám splněno,“ povídal.
To už ho dávno trápily problémy s oteklými prsty i bolavým kolenem.
Právě koleno ho nakonec zradilo.
Do Paříže zbývalo 328 kilometrů, když se se bolest stala nesnesitelnou a Cik na začátku 19. etapy z kola definitivně slezl.
Od té doby se na závodech neobjevil, ba co víc, kvůli zranění dlouhé týdny a měsíce nesedl ani na kolo. V trapu byl zbytek sezony i aktuálně probíhající mistrovství světa, kam si ho do sestavy přál i Zdeněk Štybar.
A možná i kvůli bolavému kolenu se jeho myšlenky stočily zpátky k horským kolům.
Vždycky byl lídrem
Podobné problémy by totiž na bicích neřešil.
„V Bahrainu jim připadalo, že je ten jeho posed až moc bikový, že není dostatečně položený na kole, a tak mu ho zásadně změnili. Že se problémy projevilo až na konci Tour, je zázrak,“ poodkrývá Zapletal.
I v těchto dnech Cink stále navštěvuje fyzioterapeuta Miloše Matejova, se kterým se snaží dostat koleno zpátky do stoprocentního stavu. A i z toho důvodu jsou jeho další starty na silnici víc než nejisté.
Šestadvacetiletý cyklista o případném návratu sám mluvit nechce a ani nemůže, dokud nepodepíše kontrakt na příští sezonu.
Pravděpodobný je ale i kvůli Cinkově povaze. „Určitě nechci být jen domestikem,“ povídal už v lednu na startu letošní sezony.
Vždycky byl lídrem, v třiadvaceti letech se na horském kole stal mistrem světa, bral i bronz na šampionátu dospělých. To cesta k lídrovství na silnici je mnohem spletitější. Ne vždy je to otázka výkonnosti, roli také hraje politika v týmu.
Ve stáji jsou často dva, tři závodníci, kteří jsou na tom výkonnostně podobně, ale jede se jen na jednoho – toho oblíbenějšího, domácího, atd. Zdeněk Štybar by mohl vyprávět.
„A Ondra je spíš nastavený tak, že když na to má, vezme za to, jede a vyhraje,“ vysvětluje Zapletal. V horských kolech je také rodinnější a přátelštější prostředí, není tak svázané jako na silnici.
PŘED ROKEM. To ještě Ondřej Cink - povoláním biker - děkoval novoměstskému publiku na domácím světovém šampionátu.
Pokud by se se Cink pro návrat opravdu rozhodl, čekala by ho nejprve těžká cesta zpátky na výsluní. V žebříčku UCI by totiž neměl žádný bod a musel by do závodů startovat ze zadních pozic.
„Ale jinak by ten jeho návrat byl snadný. Ten rok na silnici mu jen prospěl, protože odcházel, když měl organismus vytrénovaný na hodinu dvacet v maximální tepové frekvenci. Za ten rok získal vytrvalost,“ vysvětluje Zapletal.
Bude Cinkova silniční kariéra pouze jednoletá?
Nejbližší dny napoví.
