Před rokem, když si jeho největší soupeř jel pro svůj šestý domácí titul, nabíral kilometry na slavné Tour de France.
Po roce stráveném na silnici se ale Ondřej Cink vrátil k horským kolům, kde v minulosti získal medaili i na mistrovství světa. A také dva domácí tituly.
O třetí bojoval v Peci pod Sněžkou, jak také jinak, s Jaroslavem Kulhavým. Do předposledního kola byl jejich souboj otevřený, pak ale olympijský vítěz Kulhavý zabral a loňský účastník Tour de France nestačil.
V cíli byl druhý, když v závěru ještě musel odrážet nápor Jana Škarnitzla, nakonec ho o pět vteřin porazil. Stříbro po roční pauze v terénu bral.
„Můžu být spokojený, důležité jsou body, které potřebuji, a za druhé místo jich je dost,“ pochvaloval si v cíli borec, který se ve světovém bikerském žebříčku rokem mezi silničáři propadl a teď se pracně dere zpět.
Takže ztráta titulu ve prospěch olympijského šampiona vás příliš cink nemrzí?
Byla by to třešnička na dortu, ale Jarda byl tentokrát silnější.
Dlouho jste ale v čele mistrovského závodu spolu bojovali, dokonce to několikrát vypadalo, že můžete mít navrch. Co se stalo v předposledním okruhu, ve kterém vám Kulhavý odskočil a získal rozhodující náskok?
Hlavně si mě v několika předcházejících kolech trochu vyzkoušel a zjistil, kde mám slabší místa, kde jsou místa, kde mi to moc nesedělo.
Kde to bylo?
Tam vzadu na okruhu byl malý brdek, kde on využil svoji sílu a schopnosti velkého intenzivního nástupu. Tam přišel asi ten rozhodující únik.
Dalo se tomu nějak čelit?
Těžko říct. Jak Jarda nasadí to svoje ukrutný tempo, na jaké on je zvyklý, je hodně těžké jeho náskok sjíždět.
On sám ale přiznal, že pro něj to byl hodně náročný okruh, protože v kopcích má velkou nevýhodu. Jak jste to viděl vy?
Pravda je, že v těch dlouhých kopcích jsem si věřil. Věřil jsem, že bych mu mohl ujet. Nepodařilo se to.
Jak si vůbec užíváte návrat mezi bikery?
Je to těžké, ale třeba Světový pohár v Novém Městě pro mě je víc než Tour de France. Fakt jsem šťastný, že jsem tam mohl být, a jsem rád, že jsem se vrátil.