Na stupních vítězů stál naposledy český závodník v roce 1981 zásluhou Bohumíra Zemana a jeho třetí příčky v obřáku v kanadském Mt. St. Anne. V roce 1977 se totéž povedlo Miloslavu Sochorovi ve švédském Aare (také třetí místo a také v obřím slalomu).
"Je to super, je to paráda, ještě si ale svůj úspěch asi úplně pořádně neuvědomuju," takové byly jedny z prvních dojmů české sjezdařské jedničky po skončení závodu. Z jeho hlasu byla přitom cítit opravdová únava.
"Superkombinace je v tomhle ohledu hrozně náročná, od rána až do šesti odpoledne jsem byl na kopci, takže jsem hotovej a jdu si lehnout. Hned v pátek mě totiž čeká sjezd. Chtěl bych tady odjet všechno, tedy i sobotní Super-G a nedělní obřák," řekl Bank.
Sjezdovka v Beaver Creek patří k jeho nejoblíbenějším v celém seriálu SP. Přitom absolvovat na ní sjezd dost závodníků kvůli obavám z její náročnosti a velmi strmého profilu odmítá.
"Oproti loňskému závodu jsem dnes neudělal nic speciálně odlišného, prostě mám tenhle kopec a sníh na něm rád a závodění na něm si dost užívám," rozhovořil se Ondra po závodě pro přítomná média, z jejichž strany byl o závodníka Dukly Liberec velký zájem, což bylo vcelku logické, neboť jeho třetí místo bylo pro zahraniční tisk senzací dne.
Ve sjezdu, první části superkombinace, si 19. příčkou vytvořil solidní výchozí pozici k útoku na první desítku, když na vedoucího Didiera Cuche ztrácel 1,53 sekundy.
"Sjezd v Beaver Creek mi vyhovuje. Líbí se mi, že je velmi technický. Na rovnějších úsecích se moc dobře necítím, raději mám prudké těžké pasáže," popsal Bank, který ve druhé části superkombinace, ve slalomu, zajel třetí nejrychlejší čas celého startovního pole a to ho v součtu s výsledkem ve sjezdu katapultovalo na konečnou třetí příčku v závodě.
"Chtěl jsem být do desítky, to jsem si říkal, že by bylo dobrý. Že mám však šanci být na bedně, v to jsem začal věřit až poté, co jsem se o pět setin udržel před Bode Millerem. Ale nijak jsem se v tu chvíli přehnaně neradoval, protože jsem věděl, že ještě pojede Albrecht a za ním pak budou zezadu útočit hodně rychlí slalomáři," popsal Bank své pocity z dramatického průběhu závodu, který byl pro české barvy detektivkou s kýženým happy-endem.
"Hned v cíli jsem dostal mnoho gratulací, blahopřáli mi Američani, Norové i Rakušani. Mám se všema závodníkama dobrý vztahy, takže mně gratulovali skoro všichni," prozradil šestý muž olympijské kombinace v Turíně.
Svůj čerstvý životní úspěch věnoval všem lidem, kteří mu věřili i v době, kdy se mu tolik nedařilo. "Nemusím je jmenovat. Oni vědí, koho mám na mysli. Velký dík samozřejmě patří bráchovi," ocenil práci Tomáše Banka, staršího bratra a trenéra v jedné osobě.
Již v minulé sezoně byl Ondra v superkombinačních kláních blízko piedestalu, takže věděl, že šanci prorazit mezi elitu má.
"Ale nějak jsem to příliš neřešil. Trochu jsem věřil, že by se to mohlo povést, ale moc jsem to nepřeceňoval a rozhodně jsem se neupínal na jeden konkrétní závod. Člověk nikdy dopředu neví, jak se před závodem bude cítit. Teď jsem rád, že mi to vyšlo. Jsem už u lyžování docela dlouho a po tomhle úspěchu mě bude bavit ještě o to více," dodal Bank.
