„S vítězstvími jsme samozřejmě spokojení, je to možná i trochu nad očekáváními,“ říká Malínek opatrně, snad aby nic nezakřikl.
V čem je kouzlo zdecimované, ale vítězící Zory?
Kolektiv se hodně semkl a šanci dostaly hráčky, které by za normálního stavu tolik prostoru neměly. Chytly to za pačesy a předvádí velice dobré výkony. Také máme velkou podporu ve vyrovnané trojici brankářek, v každém zápase nás podrží. Všechno se nějak sešlo a v Dunajské Stredě i proti Slavii, kdy jsme vyhráli jen o jeden gól, pomohlo i štěstí, ale to k tomu patří, protože je vše podpořené bojovností holek.
Naposledy přijel Písek jako druhý tým tabulky a odvezl si porážku 27:32. Zaskočili jste ho?
Měli jsme solidní přípravu a řekli jsme si jak hrát. Největší nebezpečí je Hanka Kvášová, v každém zápase dává osm, deset branek, takže jsme se na ni připravovali a trochu jsme její střelbu eliminovali. Také jsme na ně od začátku vletěli zostra, proměňovali šance a utekli na šest branek. Ve druhé půli se nám přestalo dařit, začali jsme být trochu nervózní, naopak Písek trestal z rychlých útoků a najednou to byla remíza. Museli jsme si znovu říct jak hrát na obměněný obranný systém Písku, Závišková s Patrnčiakovou dávaly důležité branky, střídající brankářka Polášková se zaskvěla třemi skvělými zákroky a dotáhli jsme to do vítězného konce.
Brankářka Michaela Polášková po úspěšných zákrocích ráda pouští emoce ven a hecuje publikum. Pomáhá to i týmu?
Je naše štístko a žolík. Ještě snad nechytala od začátku, naskakuje v průběhu, ale vždycky mančaft podrží. A těmi emocemi hráčky dostává do většího varu. Je to velmi pozitivní brankářka, lidsky i herně.
Před sezonou jste se i kvůli nárůstu počtu zápasů bál, co by se mohlo stát, když přijdou zranění. Je při tom všem potěšující, že i tak dokážete vyhrávat?
Na to si vzpomínám, říkal jsem, že když bude mančaft zdravý, je šance na play off. Jako bych to tenkrát zakřikl. Ale tým se semkl, spojky, křídla i pivoti jsou pozitivní, dávají do toho maximum a výsledky se dostavují. Velmi mi pomáhá zjištění, že můžu sestavou míchat a zapracovat hráčky, se kterými jsem do základní sestavy nepočítal. Ale jednoduše ukázaly, že na to mají.
Naposledy jste musel povolat 17leté dorostenky Markétu Grofkovou a Kláru Kubálkovou, a o rok starší Veroniku Kristkovou. Mohou už hrát interligu?
Nechtěl jsem riskovat, že by se v zápase něco stalo a dohrávali jsme v šesti lidech. Domluvili jsme se tedy, že do zápasu půjdou a budou železná rezerva, kdyby došlo k nejhoršímu. U nich to chce trochu času, protože z dorostenecké ligy je velký skok. Bylo by potřeba pár tréninků, přípravných zápasů a turnajů, a myslím, že můžou do týmu zapadnout. Je ale ohromně těžké z nuly začít hrát interligu.
Máte naději, že se z marodky někdo brzy vrátí?
Ivana Salašová, která si v přípravě přetrhla zkřížený vaz, bude zpět nejspíš až příští rok. Táňa Gajdošíková byla na operaci s ramenem a pomalu už se do tréninku zapojuje, ale ještě nemůže střílet. Snad v prosinci. Před třemi týdny si na jednom tréninku vymkly kotníky Kapsová s Fryčákovou, teď by jim měli sundat sádru, takže na konci listopadu už snad budou hrát. No a Kašpárková onemocněla angínou, snad už teď bude moct hrát.
Zranění kotníků a kolen se v Zoře opakují, může v tom dlouhodobě hrát roli například specifický povrch v hale?
Na to nedokážu odpovědět. Ty poslední dva kotníky ale nebyly povolením nohy, nýbrž šlápnutím na balon a nohu spoluhráčky, a Salašová si vaz přetrhla na soustředění v Kostelci. Povrch asi není úplně ideální, kolikrát to nohu nepustí, ale nesváděl bych to na to.
Před vámi je domácí zápas s dalším konkurentem o play off Veselím (sobota, 17.30). Jaké si dáváte šance?
Dlouhodobě spolu hrajeme vyrovnané partie. Veselí tým před sezonou obměnilo, přišla tam naše bývalá hráčka Anna Vodná, za svobodna Gebre Selassie. Základní osmičku mají hodně kvalitní, hrají s ní po celou sezonu a nemívají výpadky. Očekávám hodně vyrovnaný souboj, chceme těžit z toho, že jsme rozjetí, a doma vyhrávat.
