Za stavu 2:2 na sety vedl Martin Olejník v tom pátém, rozhodujícím nad Josefem Šimončíkem 8:5 k vítězství mu tak chyběly jen tři míčky. Jenomže zkušený borec hradeckého DTJ pak už žádný nezískal a prohrál 2:3.
Ze všech čtyř utkání, které zkušený borec DTJ ve finále extraligy družstev mužů ve stolním tenisu Havlíčkovým Brodem zatím sehrál, byl právě v tomhle nejblíž k vítězství. Na první ale stále ještě čeká, další možnost bude mít už dnes a zítra, kdy se bude hrát v Havlíčkově Brodě.
"Už bych mohl klukům pomoci," přeje si jedenačtyřicetiletý bývalý český reprezentant, držitel bronzové medaile z mistrovství Evropy družstev v roce 2005.
Co vám k tomu doteď chybělo? Třeba právě v prvním zápase se Šimončíkem, kde jste k výhře měl hodně blízko.
Konkrétně v tomhle takticky lépe zvládnutý závěr.
V čem se to projevilo?
Soupeř prohrával, neměl co ztratit a riskoval. Svým úderem mě dostal tam, kde mě chtěl mít a já jsem zareagoval přesně tak, jak on předvídal. Nezahrál jsem špatně, ale Šimončík na to byl připravený.
Ze čtyř utkání, které jste ve finále sehrál, jste třikrát prohrál v pěti setech, jen jednou ve čtyřech. Jak moc člověk přemýšlí nad tím, kdy se to zlomí?
Tak přemýšlí, ale není na to moc času. V tomhle je finále ošidné, všechno se rozhodne vlastně v jednom týdnu. A když na vás přijde slabší chvilka, tak to je hodně vidět. Ale je to pro všechny stejné.
Kdo vám z týmu Havlíčkova Brodu herně nejméně vyhovuje, na kterého si naopak věříte?
Takhle se to v tomto případě nedá říct. Oni jsou totiž všichni tři herně dost podobní, dokonce si myslím, že to platí i o nás. Všichni jsme praváci, všichni máme podobný styl bez nějaké výrazné stránky, která by nás odlišovala. Pokud se zahraje dobře, dá se každý porazit.
Pokud chcete pomýšlet na titul, tak musíte v Havlíčkově Brodě alespoň jednou vyhrát.
To také vidím jako náš hlavní úkol. Když se nepodaří dvakrát vyhrát, tak bych se alespoň rád se sezonou loučil v Hradci. Ale cílem je pochopitelně hlavně titul.
Jak těžké to v Havlíčkově Brodě bude?
Hodně, protože teď jsou konečně kompletní a všichni zdraví. My jsme tam sice v základní části extraligy vyhráli, ale to jim chyběl Korbel. O jejich síle mluví i to, že i bez něj skončili druzí, jsou hodně silní.
Zatím svůj poslední titul jste získal před pěti lety v Polsku, je ten český hodně velkým lákadlem?
Určitě, zvlášť v mém věku, kdy už může být můj poslední. Zatím všechno jde dobře, kluci vlastně ve dvou drží ve finále nerozhodný stav, teď bude na mně, abych nějaký bod už také přidal.