Proč se to muselo stát zrovna mě, mohl se ptát Tom Dumoulin.
Proč se Puccio ohlížel a zavadil tak o kolo před sebou.
Proč jsem zrovna musel jet kousek od něj.
Proč jsem dopadl z kola na zem tak zle.
Proč, proč, proč...
Protože takové situace se v cyklistice dějí. Patří k ní.
Pád ovlivnil čtvrtou etapu. Roglič zvýšil náskok, Dumoulin je ze hry |
„A poslední dobou je jich víc a víc,“ posteskl si Marc Reef, sportovní ředitel Nizozemcovy stáje Sunweb.
Můžete se měsíce připravovat na boj o titul na Giru a pak stačí jeden hromadný pád, do kterého se připletete nezaviněně, a naděje se vypaří.
Zažil jsem Toma Dumoulina naprosto zničeného za cílem 20. etapy Vuelty v roce 2015. Tehdy, na poslední hoře poslední horské etapy jej Fabio Aru a komando Astany stupňovanými útoky nemilosrdně vysvlékly z červeného trikotu lídra závodu.
Jenže tehdy měl v klíčový okamžik dne slabší nohy než Aru a kolem sebe i slabší tým.
Teď to bylo jinak. Jen se ve špatnou chvíli ocitl na špatném místě.
Co přesně se vlastně v onen kritický moment, šest kilometrů před cílem etapy ve městečku Frascati stalo? Cyklisté sjížděli rychle k cíli z mírného sjezdu po relativně široké silnici, stáj Movistar diktovala tempo.
Salvatore Puccio z týmu Ineos (dříve Sky), šlapající na zhruba desáté pozici, se za jízdy mírně ohlédl doprava, snad aby zjistil, kde má své mladé lídry Geoghegana Harta a Sivakova. V tu chvíli zavadil o zadní kolo Lucase Hamiltona z Mitcheltonu-Scott.
Puccio ztratil rovnováhu, začal padat doprava, kde hned sejmul Iona Izagirra z Astany. Následoval dominový efekt, kvůli kterému se odporoučel mimo trať do příkopu u silnice také Tom Dumoulin.
„Puccio upadl, vzal s sebou Izagirra. Já byl v popředí balíku a nebyla šance, abych se tomu vyhnul,“ líčil později lídr Sunwebu.
Na zemi se ocitli Daniel Navarro a řada jezdců Kaťuši a Lotta Soudal. Pád zastavil rovněž českého jezdce Jana Hirta. Naopak až zázračně se mu vyhnul Vincenzo Nibali, jedoucí za Pucciem.
„V rádiu jsme nejdřív v týmovém autě slyšeli jen, že došlo k pádu,“ líčil Marc Reef ze Sunwebu. „Pak jsme zjistili, že na zemi je i náš Chad Haga. O Tomovi jsme nejdřív nevěděli. A najednou slyšíme, že Tom potřebuje nové kolo. Přijeli jsme k němu a hned jsme viděli, že je zle. Z kolene mu crčela krev.“
Haga zpočátku také nezjistil, že pád postihl i Dumoulina. „Jeli jsme na opačných stranách silnice,“ popisoval Haga. „Já jsem O.K., letěl jsem sice z kola hlavou dolů, ale naštěstí jsem dopadl mimo silnici, kde byla hlína a na ní nějaké roští, které mě zachránilo. Tom byl na tom mnohem hůř.“
Dumoulin měl navíc zničené kolo. Dostal rychle nové, pokusil se na něm rozjet a stíhat čelo závodu. Jenže záhy zjistil, že to nepůjde.
„Bolest v koleni. Nemohu se opírat do pedálů,“ řekl svému sportovnímu řediteli Michaelu Elizjenovi. Zpomalil, skláněl hlavu ke koleni, v jednu chvíli zastavil, pak šlapal dál, se spoustou odřenin a tržných ran, hlavně na obou kolenech. Seskupil se kolem něj takřka celý tým Sunweb, aby ho podpořili na velmi pomalé pouti do cíle.
„Je to týmový sport. Společně v dobrých časech i v těch zlých,“ psal Sunweb na Twitter.
Dumoulinova ztráta zatím narůstala. Neobvyklý pohled. Jezdec, jenž byl v posledních letech tak konzistentní na závodech Grand Tour, se najednou ocitl ve stavu bezmoci.
Giro 2017 - první. Giro 2018 - druhý. Tour 2018 - druhý.
Platil za záruku na spolehlivost.
V úterý však dorazil s partou Sunwebu do cíle se ztrátou 4:04 minuty. Z páté příčky průběžné klasifikace závodu se odporoučel na 56. místo, o 4:30 minuty za vedoucím Primožem Rogličem.
Ve tváři byl Dumoulin bledý a měl takové bolesti, že jej masér Sunwebu tlačil k týmovému autobusu. Vešel do něj a zhruba po 20 minutách se vydal s lékařem na rentgen.
„Celkové pořadí je pryč,“ řekl čekajícím reportérům. „Přijel jsem vyhrát Giro a po čtyřech etapách jsem čtyři minuty dole.“
Jeho parťák Chad Haga mezitím při debatě s médii spekuloval, že k pádům mohly přispět i přílišné délky tří po sobě následujících etap, které měřily 205, 220 a tentokrát dokonce 235 kilometrů.
„Byl to dlouhý den. Na jeho konci pak adrenalin a nervy vyvolávají stresující situace. Navíc šlo o technický sjezd,“ dodal Haga.
Po návratu z rentgenu mohl Dumoulin sdělit alespoň částečně dobré zprávy: „Nejsou tam žádné zlomeniny. Ale koleno je velmi oteklé. V posledních kilometrech jsem vůbec nebyl schopen opírat se do pedálů. Nevím, co bude zítra.“
Verona a cíl celého Gira jsou daleko, šance na titul ztracena. Zdálo by se rozumnější opustit závod a připravit se na Tour.
„Vyspím se na to a pak se rozhodnu,“ řekl.
(Ve středu dopoledne poté tým Sunweb oznámil, že zkusí na Giru pokračovat. Dumoulin nastoupil do páté etapy, ale po půldruhém kilometru slezl z kola a vzdal - doplnění ranního textu.)
Pro Daniela Navarra z Kaťuše se zlomenou klíční kostí závod skončil okamžitě.
Ostatní postižení z pádu usínali s přece jen lepšími pocity. Včetně Iona Izagirra, o němž se sice uvažovalo jakožto o záložním lídrovi Astany za Miguelem Ángelem Lópezem, který však po pádu přijel společně s Janem Hirtem do cíle s mankem deseti minut.
Podle zpráv Astany ani jeden z nich nemá vážnější zranění.
„Naštěstí jsem to odnesl jen pár škrábanci, nejde o nic hrozného,“ řekl Izagirre. „Hlavně, že Miguel neupadl. Ztratil pár sekund na Rogliče, ale ne moc.“
Ale jak se přihodilo, že v koncovce etapy se vpředu vytvořila malá skupinka, ve které byli z širšího okruhu favoritů celkové klasifikace pouze Primož Roglič a pozdější vítěz etapy Richard Carapaz?
Giro d’Italia 2019Speciální příloha k cyklistickému závodu |
Krátce po hromadném pádu, k němuž došlo šest kilometrů před cílem a který „zničil“ Dumoulina, stále pokračoval pohromadě zhruba 40členný prořídlý peloton jezdců. Jenže vzápětí došlo mimo pohled televizních kamer na kruhovém objezdu ještě k jednomu pádu. A ten rozdělil peloton na několik menších skupinek.
Tady upadli rovněž Mikel Landa z Movistaru a Simon Yates z Mitcheltonu.
Yates okamžitě zase nasedl a vydal se stíhat aspoň druhou skupinu, ve které byli i López nebo Nibali. Za pomoci týmových kolegů se do ní skutečně dostal. Cílem projeli o 18 sekund za Rogličovou partou, zůstal celkově druhý.
„Ten pád nebyla ničí vina,“ tvrdil Brit po etapě. „Byl to boj o pozice před závěrečným stoupáním do cíle. Takové věci se prostě stávají.“
Nicméně Mikel Landa, který kvůli tomuto karambolu ztratil dalších 44 sekund, byl jiného názoru.
„Yates za ten pád může,“ řekl Bask reportérovi deníku AS. „Ten zasr... Yates. Je mentálně retardovaný. Jezdí jako šílenec. Kvůli němu jsem spadl.“
Až pozdě večer se Landa na Twitteru omluvil Yatesovi i fanouškům za svá příliš tvrdá slova v okamžiku emocionálního vzepětí.
Lídr Mitcheltonu-Scott mu vzkázal: „Žádný problém. Chápu, co vše se dá říci v takový moment.“
Po karambolu měl Landa tržné rány na boku a levé paži, zničené kolo, do cíle dojel na kole pomocníka Lluise Mase.
„Je to na houby, když se dějí takové věci, nad kterými nemáte kontrolu,“ ulevil si. „Nevyšla mi úvodní časovka a teď tohle. Najednou mám už dvouminutovou ztrátu na Rogliče. Takhle jsem nechtěl Giro začít.“
Jeho akcie poklesly, ale stále není zcela ze hry.
Tom Dumoulin, při vší úctě k jeho kvalitám, byl na tom hůř.
Sport dokáže být krutý.