Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na kaši až do finále. Jsem rád, že si odpoledne můžu poležet, říká Fuksa

Martin Fuksa na mistrovství světa v Račicích po rozjížďce závodu na 1000 metrů. | foto: ČTK

24 2017
Dlouho jel druhý. Chvíli přemýšlel, že by se v dopolední rozjížďce na 1000 metrů nehnal za vítězstvím. „Nechtěl jsem totiž poté ve finále jet vedle Sebastiena Brendela,“ vysvětloval. Od taktiky vyhnout se sousedství s německým favoritem český rychlostní kanoista Martin Fuksa nakonec upustil a impozantním finišem se dostal rovnou do sobotní bitvy o medaile.

Fuksa ještě 250 metrů před cílem ztrácel na vedoucího Isaquiase Queiroze Dos Santose přes dvě sekundy, pak ale uslyšel bouřící tribuny a začal mocnými závěry silného Brazilce stahovat.

„Najednou na mě děda začal řvát, tribuny se trochu rozveselily. Takže mi to prostě nedalo a zkusil jsem to. A když už jsme bojovali, tak jsem prostě nemohl to pustit,“ popisoval čtyřiadvacetiletý reprezentant.

Martin Fuksa na mistrovství světa v Račicích při  rozjížďce závodu na 1000...

Martin Fuksa na mistrovství světa v Račicích při rozjížďce závodu na 1000 metrů.

Ve finále tak bude i přes původní záměr jeho loď stát po boku té Brendelové. „Většinou když jedu vedle Brendela, tak mi přijde, že si mě prostě hlídá a pak mě ve finiši předjede. Samozřejmě musí na to mít a není to jen tak. Na druhou stranu, kdybych na to já měl, tak mě prostě nedojede a nepředjede,“ přemítá.

Nakonec u něj zvítězila radost z přímého postupu v suverénně nejlepším času, skalpu těžkého soupeře i volného odpoledne. „Už jsem prostě nechtěl jet kilák navíc, protože kilák hrozně bolí. Je to peklo,“ těšilo ho, že se vyhnul semifinále.

„Už pojedu letos pouze jeden kilák, a to v sobotu,“ oddechl si.

Byla ve vašem výkonu v rozjížďce ještě nějaká rezerva?
Nevím, jestli v té jízdě byla rezerva. V průběhu tratě možná nějaká rezerva byla. To jsem jel v uvozovkách na pohodu. Ale pak když člověk zafinišuje, tak to vezme hrozně sil. Protože jsem se ho fakt snažil (Queiroze Dos Santose) předjet. Zároveň mě to nakoplo, že jsem ho předjížděl a nakonec úplně předjel. Je skvělý a jsem moc rád, že jsem ho porazil.

Myslíte si, že Queiroz Dos Santos přijde kvůli tomu, že musí jet semifinále, o dost sil?
Těžko říct. Já si myslím, že všichni jsme tak dobře natrénovaní, že úplně hrozně sil to vzít nemůže. Spíš to beru z psychické stránky, že je pro mě dobře, že jsem ho porazil. Myslím si , že on je trochu nervák, že jeho ta porážka naopak spíš srazila dolů.

Byl slyšet ze břehu váš děda? Tradičně vám udílel pokyny.
Celou dobu jsem právě neslyšel vůbec nic. Jinak jsem zvyklý, že už od startu na mě řve, ať třeba zvedám záda nebo něco k technice. Teď byl celou dobu ticho. Byl jsem úplně nervózní, říkám si, co se děje, vždyť já už jedu, tak co se bude dít. Tak já asi budu muset něco udělat. Tak jsem zrychlil a najednou děda začal řvát. Tribuny celkem se rozeřvaly, tak to mě hnalo hrozně dopředu a bylo to super. Jenom mě mrzí, že tady nemůžu jet znovu dnes odpoledne, ale jsem zase jsem rád, že můžu jenom ležet a nemusím nic dělat.

V domácím prostředí se vám tedy jelo dobře?
Musím říct, že super. Já jsem se na to hrozně těšil. Jenom mě mrzí, že jsem postupem přišel o jeden start. Ale o to víc doufám, že o víkendu přijde ještě více lidí. A bude ten řev tisíckrát větší než dnes dopoledne.

Tíha toho, že závodíte doma, na vás nedoléhá?
To ne. Nějaký stres z toho, že jsem právě doma, nebo tak, tak to na mě vůbec nedoléhá. Naopak je spíš lepší, že bydlíme přímo na kanálu a mám všechno blízko. Rodina je na tribuně, vše je takové domácké. Nemusíme cestovat.

Jak probíhal váš den?
Původně jsem myslel, že budu vstávat nějak před sedmou hodinou, ale bohužel vedle mě spí Jana Ježová s Lenkou Součkovou, které jely první závod. Takže ve tři čtvrtě na šest už jsem je tam slyšel, jak chodí po pokoji. Vstal jsem a byl jsem vzhůru vlastně s nimi. Takže jsem koukal a čekal jsem, než bude tři čtvrtě na sedm, kdy jsem měl naplánovanou snídani. Trošku mě tady rozhazuje ta zima po ránu, což není úplně příjemné. Ale my jsme venkovní sport, takže musíme počítat se vším a jsme na všechno připravení.

Co jste snídal?
Poslední roky si dávám to samé, co doma. Takže si vozím nějakou instantní kaši, do toho si dám banán, sirup. A většinou si dávám celozrnnou housku s medem a máslem. Jenom tak lehce. A také si dám džus a čaj.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze