Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


OBRAZEM: Bolest a samota. Jak vypadá podivné léto krále světových veslařů?

23 2010
V "normálním" létě by právě dnes veslařům startovalo mistrovství světa a vítěz Světového poháru Ondřej Synek by byl žhavým favoritem. Ne tak letos.

Kvůli boji o zlato ho sice tento rok čeká exotický "výlet" až na Nový Zéland, jenže to si žádá pilovat výjimečnou formu ještě dlouho po skončení léta, až do začátku listopadu. A každý takový den pekelně bolí.

Synkův "všední" den

Krátce po šesté ráno se v podkroví domku v pražských Kyjích rozřinčí budík. Žádná oblíbená melodie na dobré ráno z mobilu, ale vřískající digitální hodiny. "Máma má hodinářství, přece nemůžu vstávat na mobil," směje se Ondřej Synek na startu pracovního dne.

Když si odmyslíte odporný zvuk sloužící k probuzení momentálně nejlepšího veslaře světa, zdají se být všední rána stříbrného olympionika z předloňských her kupodivu tou nejmilejší částí dne. "Ranní dávka česneku na zdraví, pak romantická chvilka, toasty s medem, vyčištění zubů a hurá do práce," líčí rozverně Synek. A jeho těhotná partnerka Pavla s úsměvem přikyvuje: "Romantické chvilky po česneku, to je jeho."

Ondřej Synek na procházce s přítelkyní.

7:00. S partnerkou Pavlou venčí vlkodava Tobiáše.

Ondřej Synek s přítelkyní u snídaně

7:30. Snídaně: kopec opečených toastů s máslem a medem.

Když se pak dvoumetrový veslař uvelebí za volantem svého Fordu Mondeo na sedadle z rudé kůže a pod kapotou nedočkavě zabublá třílitrový motor, člověka cestou z Prahy do Račic napadne, že by si s ním ten život možná chtěl i vyměnit. Ale je to jen taková blesková myšlenka. Zapudit ji trvá jen chvíli, stačí vstoupit se Synkem do posilovny.

110 kilo v čistých rukou

V loděnici na břehu vodáckého kanálu v Račicích se na moment zdá, že zvedat činky by mohlo být snad i potěšením. Žádná zrcadla na stěnách, žádná "továrna na svaly", žádná klimatizace.

Místo toho čisté zdi střídmě ozdobené uměleckými záběry z veslařských primátorek, takřka komorní sestava několika základních posilovacích strojů – a hlavně: čerstvý vzduch a slunce v otevřených vratech posilovny přímo na břehu vodáckého kanálu úplně dávají chuť zacvičit si dokonce i v džínách a košili. Stačí odložit reportérský blok.

Ondřej Synek na veslařském trenažéruOndřej Synek v posilovně.Ondřej Synek v posilovně.

9:30. Rozcvičení: 15 minut na zahřátí na veslařském trenažéru.
10:00. Posilovna: cvik čisté ruce, imitující veslování, s váhou 110 kg.
10:30. Stále posilovna: přidává se trenér Doleček, ale s lehčí činkou.

Jenže má to háček. Nastupovat na stroje rovnou po Synkovi je zhola nemožné. On se jen shovívavě usmívá marným novinářským pokusům uzvednout s "kancelářskou" kondicí například v takzvaných čistých rukou (viz slovníček) 110 kilogramů.

A pokoušet se o několikanásobné vzepření 200 kg nohama jako Synek, to by pisálkova kolena nemusela vydržet ani jedinkrát...

Tréninkový slang

bazén = jedna délka vodáckého kanálu v Račicích čili 2 km
budík = digitální přístroj v lodi, který měří šlág (viz níže)
čisté ruce = veslařský posilovací cvik, kdy se činka přitahuje rukama k lavici, na níž se leží
pacičky = upozornění na špatnou techniku veslování s pokrčenýma rukama
miminko = veslař Synek
nohavky = sportovní boty napevno spojené s lodí, v nichž má veslař upnuté nohy
přebalit = převléct se
starý pán = trenér Doleček šlág = frekvence temp při veslování
Švédsko = cvičení s rozfázovaným tempem přejaté od švédského trenéra Knejpa

Koneckonců i trenér Doleček, před lety úspěšný reprezentant, jenž cvičí se závodníkem, bere do rukou o polovinu lehčí zátěže. "Že se na to starý pán nevykašle," mává nad ním rukou Synek. "Já v jeho letech budu ležet na gauči a nacpávat si vanu."

A právě to se Dolečkovi příčí. "To takhle jednou jedu autem po hrbolaté silnici a najednou cítím, jak se mi na těle něco klepe – a ono to bylo břicho," líčí trenér motivaci ke cvičení.

A prospívá tak mimoděk i závodníkovi: dělá mu totiž vítanou společnost v nekonečné samotě skifařské řehole. "My aspoň občas trénujeme ve skupině, ale Vašek Chalupa tady v téhle posilovničce dřel sám celá léta. Člověka musí veslování vážně bavit, tohle prostě nejde dělat pro peníze ani pro slávu," povídá trenér.

Trvá to "jen" hodinu, činky v reportérových nyní notně rozklepaných rukou dávno vystřídal zápisník s tužkou, ale i Synka těch 60 minut pekelně bolelo.

Jakkoli to nevypadá na žádnou velkou vědu – trenér pracuje místo se sofistikovanými počítačovými programy s obyčejným blokem formátu A5 v kožených deskách ("tomuhle se nikdy nemůžou vybít baterky ani se to nemůže rozbít") – trénink byl od kouče rozepsaný přesně na hraně, a to jak co se týče vah činek, tak počtu opakování jednotlivých cviků.

Na tom úplně posledním z bezpočtu předepsaných pokusů čistých rukou se 110 kilogramy zátěže selže už i hromotluk Synek. "Každý trénink bolí, ale to tak musí být, to mě posouvá dál," vysvětluje veslař.

Ondřej Synek před tréninkem.

11:00. Poprvé na vodu: dopoledne vesluje Synek 12 kilometrů.

"S plány pracuju z týdne na týden, jen tak můžu trénink napsat podle Ondrovy momentální formy a stupně únavy. Jde o to, každým tréninkem ho posunout o kousíček dál, ale zároveň ho nezničit nebo neotrávit," naznačuje trenér.

Muka s činkami, to je jen začátek

Dopolední muka v posilovně, to zdaleka není vše. Poté, co veslař hodinu v potu tváře obráběl už tak mimořádně vypracovanou muskulaturu, trenér velí: "Na vodu! Čtyři bazény šlágem 22." Synek se sotva stačí vydýchat a přebalit čili převléct do suchého.

Trenér nasedá na kolo, bere do ruky vysílačku, přijímač, zatavený pro jistotu ve fólii, ukládá Synek pod budík a nohavky do lodi a jde se na věc. Dvanáct kilometrů včetně takzvaných fází rozveslování a vyveslování v úvodu a na konci zabere další hodinu.

V Račicích vane silný vítr, a tak se Synek pere i s přírodou. Proti větru mu trvá odveslovat "bazén" o celou minutu déle než opačně. A do toho slyší ve vysílačce "Pozor, pacičky!" nebo třeba "Švédsko!" (vysvětlení viz Slovníček v tomto textu).

Ondřej Synek s odměnou za náročný trénink

12:00. Odměna: v restauraci na střeše račické loděnice s výhledem na Říp (vlevo v pozadí nad závodním kanálem) si Synek pochutnává na točeném pivě.

Tahle hodina veslování s frekvencí 22 temp za minutu vypadá při pohledu ze břehu jako docela příjemná letní vyjížďka. Ale to vážně jenom tak vypadá, třebaže v závodě těch temp Synek za minutu zvládne hodně přes 30.

"Tahám za vesla stejnou silou, i když je těch temp v tréninku méně za minutu. Musím se soustředit na každý jednotlivý záběr. Veslování je celé o tom, jak si dokážeš za těch 250 temp v závodě odpočinout, abys měl dost sil na pár rozhodujících záběrů ve finiši," vysvětluje skifař, jen co sleze z vody.

Přichází čas na krátkou odměnu: na terase loděnice si nechá v čase oběda načepovat pivo a s chutí ho vyžahne. "Pivo je zdravé a miminko ho pije s rozumem. Já mu to jedině schvaluju," vykládá trenér Doleček. K obědu si metrákový veslař nakládá v račické kantýně tři obří porce jídla: přetékající talíř poctivé husté polévky, horu těstovin s masem a obrovský salát.

Ondřej Synek s trenérem na obědě.

12:30. Oběd: tři vrchovaté talíře, trenérovi stačí méně.

Trenér dohlíží na Ondřeje Synka

15:00. Dozor: trenér Doleček s vysílačkou na břehu.

Jenže tohle není žádná cílová odměna za dopolední martyrium, to jen vodácký obr zlehka dotankoval energii na další fázi. Přestože takřka nelidsky dřel celé dopoledne, čeká ho další směna.

Jakmile se krátce prospí, vyráží na vodu znovu – jen místo 12 kilometrů po obědě ujede téměř dvojnásobek, navíc ve svižnějším tempu...

Jak asi může člověk po takovém zápřahu vypadat na konci dne? Nahází do sebe večeři, pak nezbývá než padnout do postele a spát. A takhle to jde 6 dní v týdnu, jedině neděle bývá pro nejlepšího světového veslaře v ukrutně bolavém tréninkovém drilu volná.

Ondřej Synek při tréninku.

17:00. Konečně konec! Vysílený Ondřej Synek ulehl na konci tréninku do lodi. Teď zbývá dojet domů a jít brzy spát, aby měl druhý den ráno sílu na další porci nekonečné tréninkové dřiny.

Letos se mu tenhle asketický režim protáhne kvůli čekání celého veslařského světa na listopadové novozélandské jaro o dalších 70 dlouhých dní.

Žádný div, že na nějakou romantiku nemá člověk po takovém dni ani pomyšlení. Takže leda zase až ráno. Kdepak, málokdo by s Ondřejem Synkem měnil.

Kdo je Ondřej Synek

Ondřej Synek se stříbrnou medailíLetos nejlepší veslař světa se narodil 13. 10. 1982 v Brandýse nad Labem. Měří 199 cm, váží 100 kg. Dosud pětkrát vyhrál celkové hodnocení Světového poháru, v této sezoně jasně ovládl všechny závody seriálu. Vybojoval též olympijské stříbro v Pekingu 2008 a řadu medailí z mistrovství světa: stříbro 2007 a bronzy v letech 2003, 2005, 2006 a 2009. Podobně jako jeho předchůdce na skifu Václav Chalupa, také Synek v úspěšné kariéře zatím marně dobývá velké světové zlato z MS či OH. Letos se o to pokusí ve veslařsky naprosto nezvyklém termínu – začátkem listopadu na MS na Novém Zélandu. Synek žije v Praze, s partnerkou Pavlou Bezovou čekají potomka, který se má narodit právě v době světového šampionátu. Ve volném čase jezdí na motorce, zajde s kamarády na pivo a rád spí.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze