Což se nepovedlo.
Každý z nás chtěl vyhrát, ale zároveň jsme měli v hlavě, že jsou hrozně silní. Škoda, že jsme nevyhráli aspoň set. Vypadalo by to líp.
Není ten výsledek až příliš krutý?
Nebyl to propadák, všechny sety byly těsné. Obecně hrajeme líp proti těm silnějším, zatímco slabším se přizpůsobujeme. Pokud bychom hráli proti Francii tak jako proti Brazílii, pak bychom v sobotu vyhráli.
Cílem týmu byl postup ze základní skupiny. Je tedy pro vás už teď šampionát úspěšný?
Dobře, že jsme postoupili. Ale třeba Francie byla hratelná, jenže my jsme předvedli tragický výkon. No nic, pořád je o co hrát. Chceme vyhrát ve zbývajících zápasech a dostat se do bojů o 9. místo.
S osobním výkonem na turnaji asi můžete být spokojen. V tabulkách jste řazen mezi nejlepší libera světa.
Nahoře jsem byl hlavně ze začátku. Moc jsem se na to ani nedíval. Snad protože nemám dojem, že bych hrál nějak super.
Neříkejte, že pro vás statistiky nejsou zadostiučiněním. Mezi českými fanoušky máte vytrvalé kritiky.
Je to satisfakce, to zase ano. Někteří lidé o volejbale ani moc nevědí, ale snaží se to pořád komentovat.
Motivuje vás taková nedůvěra?
Mrzí mě. Lidé musí chápat, že to nikdy nechceme jen odchodit. Ale někdy se prostě nedaří, Brazilci přece taky prohráli s Francií. Je to jako v každém jiném zaměstnání.
Hrajete teď v Hirošimě, městě postiženém atomovým výbuchem. Je na místě ta tragédie dodnes patrná?
Hned první den jsme šli položit věnce k památníku. Viděli jsme maketu, jak město vypadalo předtím, jak poté. Všechny nás to hrozně zasáhlo, úplně se do toho vžijete. Hrozný zážitek.
