Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Občas lyžuje ve vlastním světě. A potom Záhrobská platí drsnou dřinou

SNĚHOVÁ KRÁLOVNA. Šárka Záhrobská při tréninku na ledovci v Pitztalu. | foto: Tomáš Lisý

4 2010
Pitztal (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Do startu Světového poháru zbývá měsíc. Jak trénuje nejlepší česká lyžařka, bronzová olympionička Šárka Záhrobská?

Ne, tady na ledovci, ve výšce 3 400 metrů, není ani zdaleka sama. Přesto výjimečně, když se sníh povede a forma přijde, jako by tu lyžovala ve svém vlastním, soukromém světě.

"Přestanu bojovat s přírodními silami, které na mě působí, a jen si s nimi hraju a využívám je. Najednou jako by všechno kolem ztichlo a já si připadám, že jedu sama bílým tunelem. A dole, pod kopcem, vůbec nejsem unavená. To je úžasný pocit."

Šárka Záhrobská, dáma s vytříbeným citem pro sníh, umí být na svahu i umělkyní. "Pak jezdí jako baletka a všichni její styl obdivují," povídá matador Pavel Šťastný, nový kouč po jejím boku.

Je jí 25 let, ve Světovém poháru sjezdařek načne devátou sezonu. "Už se mi kariéra krátí. Mám toho víc za sebou než před sebou," pousměje se. Od fyzioterapeuta Pavla Koláře slýchává, že věk 25 let je zlom. "Tělo pak potřebuje víc odpočinku. Ale zatím to na sobě necítím."

Šárka ZáhrobskáŠárka Záhrobská

Přitom soustředění na ledovci je řehole. Dny, kdy musí žít jen a jen lyžováním. Letos jich má na kontě sedm. Po Kaunartalu, Stubai, Saas Fee a Zermattu se koncem září usadil její minitým ve čtyřhvězdičkovém wellnes hotelu Vier Jahreszeiten pod pitztalským ledovcem.

Vlak odjíždí v 7.15

Kouč Šťastný se tu každé ráno probouzí o páté. "Před snídaní musím cvičit, aby se mé tělo rozběhlo," vysvětluje 63letý muž. Záhrobská vstává v šest. Sama, bez budíku, tělo si dávno navyklo.

S vločkami a chlebem s marmeládou v žaludku nasedá do auta a míří k podzemní zubačce směr ledovec. V 7.15 odjíždí nahoru první vlak, výhradně pro trenéry a závodníky. V něm ještě bývá volněji. Zato v 8.30 u dalšího vláčku vypukne nelítostná bitva o pozice.

"Všichni se strkají a rvou dovnitř, před očima temno. Málem stojíte jen na jedné noze a ještě ne svojí." A na ledovci v Saas Fee bývá u lanovky ještě hůř. "Holce, která tam upadla ve frontě, zlomili ruku."

Po osmi minutách přestupuje z vláčku do lanovky, která ji vynáší do 3 400 metrů. Vzduch řídne, dýchání těžkne. Trenéři stavějí trať, Záhrobská se rozcvičí a sjede si 5 volných jízd.

"Tamhle je Nadigová," ukazuje Šťastný olympijskou šampionku z roku 1972, nyní sjezdařku na penzi. Opodál trénuje Felix Neureuther, nejlepší z Němců, zatímco česká jednička se dělí o trať se švýcarskými juniorkami.

Vedle sebe si tu jednotlivé týmy vytyčily 4 obří slalomy a 2 slalomy. "Poloprázdný kopec," glosuje Záhrobská. V půli října tu naopak stojí až 20 tratí, jedna namačkaná vedle druhé. Tou dobou příprava i očekávání vrcholí a pohled se stáčí doprava, k vrcholkům jiného, söldenského ledovce. Z konečné stanice lanovky na ně dohlédnete. Tam začne Světový pohár.

Je kýčovitě krásně. Špičky Alp vystupují nad mraky tyčící se pod modrou klenbou oblohy. Zapomenuta je nedávná slota, kdy na sebe skrz mlhu viděli jen na dva metry.

"Pohádkový den, to ano," ocení Záhrobská. Ale o ideálním tréninku nemůže být řeč. Za předchozí dny napadlo 50 centimetrů sněhu. "V tom měkkém sněhu vás stopa nevede, bývá až nebezpečný. No co, děláme zimní sport, někdy napadnout musí. Až bude podklad tvrdý, přijde mi to pak jako brnkačka."

Šárka Záhrobská rozdává autogramy. I na helmy mladých lyžařů.

Šárka Záhrobská rozdává autogramy. I na helmy mladých lyžařů.

Jako když atlet trénuje se závažím a potom si stoupne na start bez něj. Šestkrát se pod dohledem Šťastného vrhne mezi 32 bran. Teď už nejde o objem, jako když stíhala v létě v Saas Fee 12 jízd za dopoledne. Jde o rychlost i o kvalitu.

Její nový kouč, jehož podpis naleznete pod olympijským bronzem Olgy Charvátové z roku 1984, ji chválí a ona chválí jeho. "Spousta trenérů vidí, že je něco špatně, ale málo z nich umí poradit, co s tím. Pavel mě speciálním cvičením navádí, abych pohyb na trati pochopila správně."

Do kopců neběhat. Radši chodit

V poledne šichta na ledovci končí. Šťastný pospíchá na schůzi s ostatními kouči, kde řeší rozestavění tratí na další den. Načež všichni sjíždějí do údolí. "Včera nám dali v hotelu k obědu wiener schnitzel o velikosti sloního ucha," popisuje Záhrobská. Tentokrát jsou tortellini sportovní stravou. Hodinová siesta s pokusem o spánek napomáhá tělu, aby jídlo strávilo.

O třetí odpoledne už s fyzioterapeutkou Lucií Slukovou makají v malé tělocvičně v útrobách hotelu. Balanční cvičení s širokým gumovým pásem nebo s míčem patří k takřka denní rutině.

"Ta guma je naše know-how," říká sjezdařka. "Pomáhá hlubokým svalům kolem páteře, aby se pořádně naučily rotační pohyb," vysvětluje fyzioterapeutka. "Simulujeme tím pohyb, který pak vzniká na lyžích na nestabilním terénu."

Šárka Záhrobská v tělocvičně. Lyžařka dře nejen na svahu – s gumou, míčem i tyčemi zdokonaluje stabilitu.

Šárka Záhrobská v tělocvičně. Lyžařka dře nejen na svahu – s gumou, míčem i tyčemi zdokonaluje stabilitu.

Za posilovnou dojíždějí v údolí do městečka Imst. "Benč tam dělám jen při kruhovém tréninku, minutu s 20kilovou činkou." Běhat ven nechodí vůbec. "Při běhání se ničí sjezdařům kvadricepsy, kolena a záda," říká Šťastný. Raději jí doporučuje, ať do kopců chodí.

Což činí. "Tak hodinku, 700 metrů převýšení. A když přitom ve Švýcarsku koukám na Matterhorn, je to paráda."

"Jo, hory člověka motivují," přitaká kouč.

Zatímco on si udržuje kondici hodinovým výšlapem na klasickém kole, jeho svěřenka vozí s sebou kolo spinningové. Je pro ni vhodnější než vratké rotopedy. "That’s it, jak říká Pavel," ukončí Záhrobská odpolední tréninkovou fázi. Ještě masáž a regenerace.

Šárka ZáhrobskáŠárka ZáhrobskáPOVĚDOMÁ TVÁŘ. I v přilbě a brýlích, navzdory grimase po dojezdu do cíle, se obličej českého závodníka jasně podobá tváři mnohem známější sestry. Petr Záhrobský, Šárčin starší bratr, v cíli super-G .Česká medailová naděje Šárka Záhrobská projíždí jednu z branek na trati olympijského slalomu speciál.

Jen považte, nikdy za kariéru nebyla vážně zraněná! "Na své tělo je extrémně pečlivá," oceňuje fyzioterapeutka Sluková, když na půl hodiny navleče Záhrobskou do "krunýře" zvaného lymfoven. "To je tlaková terapie. Podle tlaku v jednotlivých komorách může Šárka relaxovat nebo aktivovat svaly. Zrovna regenerujeme lýtka."

Závěr dne? Se Šťastným rozebírají trénink na videu a po večeři pořádá trenér "mítink", kde se schází kompletní čtyřčlenný minitým: závodnice, kouč, fyzioterapeutka a servisman Machytka. Hodnotí i plánují. "Nemívali jsme mítinky každý den, ale Pavel říká, že už si náš tým musí zvykat, jak bude fungovat v závodní sezoně. Proto i ty mítinky."

Občas s nimi Šťastný záměrně mluví anglicky. Nikoli bezúčelně. "Chci, aby si Šárka víc zvykala na anglický lyžařský slang a rozuměla, co si na startu říkají o trati do vysílaček třeba Američané." Večerníčkem je pro ni na notebooku film s Jackem Nicholsonem, po desáté usíná. "Snažím se spát minimálně 8 hodin."

Ledovec bere energii a volné dny na soustředění neexistují. "Dopředu počítám s tím, že na kempu je to náročné. Odpočívat můžu doma. Až se vrátíme, budu mít tři dny volno."

Takže ráno opět nanovo. "Ježiš, zase vstávat, zase trénovat," mohla by si pomyslet. "Ne, nic takového mě nenapadá," oponuje. "Jen když je venku hnusně, vyvezou nás do mezistanice a tam nám oznámí, že dál to kvůli počasí nepojede, naštve vás, že je dopoledne zabité."

Ani showmanka, ani putička

Když mluví, nezvyšuje hlas, negestikuluje, máte pocit, jako byste poslouchali líbivým hlasem hovořící vypravěčku pohádek pro děti. "Šárka se ani rozčilit neumí," myslí si Šťastný. S každým dalším rokem je však v lyžařském světě větší osobností.

"Nevytváří kolem sebe velkou show jako Lindsey Vonnová nebo Rakušanky. Šárka zůstává skromná, to se nemění," porovnává trenér. "Jenže není ani putička. Umí mluvit, umí se bavit. A je osobností, která svým přístupem motivuje své okolí."

Šárka Záhrobská

Šárka Záhrobská na umělecké fotografii.

Byla mistryní světa, má olympijský bronz, získala cenné kovy z posledních čtyř světových akcí. Vlastně má odpracováno, splněno. "Jo, jsem mnohem víc v klidu," uznává.

"Nejen kvůli těm medailím. Spíš proto, že na spoustu věcí pohlížím jinak než dřív. Cílů a met mohu mít ještě spoustu. Bylo by krásné získat navrch malý glóbus za slalom ve Světovém poháru, ale nijak se na to neupínám. I když pro to udělám všechno."

Lyže Záhrobské váží 2,5 tuny. Penězi je nevyčíslíte

V lyžárně hotelu Vier Jahreszeiten schraňují svůj poklad. Podél zdi tu stojí osmery lyže na slalom, sedmery na obří slalom, další na rychlostní disciplíny. "Za sezonu jich otočíme tak 70 párů," počítá servisman Miloš Machytka. Od jara je testují, vybírají modely a konstrukce. "Ty, které vyloučíme, vracíme zpět do firmy Head a dostává je další holka ze svěťáku. Když nevyhovují ani té, jdou k některé z Evropského poháru, níž a níž."


Tak funguje hierarchie firmy. Záhrobská stojí s Američankou Vonnovou a Němkou Rieschovou na vrcholu pyramidy. Česká hvězda nikdy "jeté" lyže po někom nedostane, jen novotou zářící originály.


Zlaté slalomky z mistrovství světa i bronzové olympijské schovává doma, na památku. Dávno už dojezdily, déle než sezonu jí žádné lyže na točivé disciplíny nevydrží.


"Závody z 90 procent jezdíme na ledu, kde se hrany hrozně rychle ničí," líčí Machytka. Ve svém počítači eviduje historii všech testovaných lyží, do deníku si ke každým zapisuje osobní postřehy. "Šárčina zpětná vazba je pro mě důležitá. Všechny tyhle lyže jsou víceméně stejně dobré. Pak rozhodují nuance."

Šárka Záhrobská s českou vlajkou oslavuje své premiérové olympijské umístění na stupních vítězů.

Šárka Záhrobská a její olympijské slalomky

Záhrobská je perfekcionistka s šestým smyslem pro volbu lyží. Ale přemrštěné požadavky nemá. "Zato třeba Bode Miller honí servisáky jak blázen," říká kouč Šťastný. "Nebo manžel Lindsey Vonnové, to je šílenec. Pořád na firmu tlačí a chce od ní poslat za moře třeba 50 párů bot." Záhrobská vystřídá za sezonu dvoje či troje.


Lyžárna je Machytkovým skladem i alchymistickou dílnou. Dvě bedny s materiálem stojí u zdi, třetí mívá plnou závodních vosků. V další krabici leží vázání a desky. "Celkem je toho dvě a půl tuny. Když to na konci kempu balím a nakládám do auta, trvá mi to nejmíň hodinu a půl."


Při soustředění v Zermattu jim nabídli lyžárnu, kde byly 2 stupně nad nulou a stoprocentní vlhkost. "Tam jsem jen opřel lyže a za dvě hodiny zrezly." Běhali pak po středisku a sháněli jinou, vhodnější místnost, protože kvalitní lyžárna je základem povedeného kempu.


Na Pitztalu loni v jejich hotelu ukradli lyže německému týmu. Letos je na "Machytkově království" zámek. Klíč vlastní jen on a majitelka hotelu. "Co tu máme, penězi nevyčíslíte. Jiné tak ozkoušené lyže před svěťákem neseženeme. Nedej bože, aby nás vykradli."

Autor:






Grafton Recruitment Praha
VEDOUCÍ KVALITY, AUTOMOTIVE

Grafton Recruitment Praha
Zlínský kraj
nabízený plat: 65 000 - 75 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze