Souboj s Nymburkem pro Pospíšila skončil předčasně. Kvůli pěti faulům sledoval poslední vteřiny už jen z lavičky. "Museli jsme dát do hry trochu více agresivity," říká dvaatřicetiletý pivot.
Prohráli jste o třináct bodů. Lze to z vašeho pohledu považovat za přijatelný výsledek?
Těžko říci. Hrát s Nymburkem je vždycky trochu speciální. Na výhru se proti němu dá pomýšlet jen v případě, že se sejdou dohromady určité okolnosti jako střelecké štěstí nebo převaha při doskakování. A ty se nám nesešly. Bohužel.
Nicméně po nástupu do druhého poločasu jste třináctibodové manko dokázali téměř zlikvidovat a dotáhli se na rozdíl pouhých tří bodů.
Musím říci, že jsem skóre zase tolik nesledoval. Soustředili jsme se spíše na věci, které jsme si o přestávce řekli, že chceme hrát. Ze začátku druhé půle se to víceméně dařilo, ale přeci jen poté převážila zkušenost Nymburka, který dokázal potrestat naše chyby.
Kvůli nasbíraným faulům jste musel hřiště opustit zhruba dvacet vteřin před koncem. Hrozba pěti faulů visela u několika hráčů na obou stranách. Bylo utkání tak tvrdé, nebo rozhodčí měli přísný metr?
Množství faulů bylo způsobeno trochu i naším přístupem. Chtěli jsme jít do zápasu fyzicky. Věděli jsme, že pokud nebudeme hrát agresivně, tak soupeř svoji hrou a zkušeností je schopen distribuovat balóny do míst, kam potřebuje. Proto jsme se jim to snažili narušit. Ale větší agresivita byla spojená s fauly a s nimi jsme se poměrně brzo dostali do problémů. Proto jsme sestavu poté více střídali a lepili. Takové je ovšem riziko, ale my jsme s ním do utkání šli, jelikož jsme potřebovali něco zkusit.
Připsal jste si dvouciferný bodový zápis, což je proti soupeři takového formátu cenné.
Stává se, že zápas střelecky sedne jednomu, podruhé jinému. Dostal jsem se akorát více do zakončení. Střely vycházely na mě a nic jiného bych v tom neviděl.
